Zn. hledá se řemeslník

Ve smluvený čas, protne ticho bytu zvonek u dveří. Otevřu a na sucho polknu. Takhle vypadá řemeslník? Za dveřmi stojí vysoký, štíhlý padesátník, v bílém značkovém tričku, kraťasech a černé kšiltovce. „ Pojďte dál“. Rázně vkročí do úzké chodby, která se okamžitě naplní jeho podmanivým parfémem. Dvakrát zhluboka nadechnu, vydechnu a představím se.

„Tak co by jste potřebovala, mladá paní“?

Při těch slovech, se mi zrychlí tep a okamžitě naskakují scény z filmů pro dospělé o opravářích a nenasytných maminách.

Rychle mysl stočím na skutečný cíl návštěvy. Provázím jej bytem a představuji svůj záměr oprav, úprav, rekonstrukce. V malé koupelně máchnu rukou, ve snaze vizualizovat představu imaginární skříňky a obřího umyvadla a ještě většího zrcadla. Naše ruce se na okamžik dotknou. Dělám, že to nevnímám. Pokyvuje hlavou, občas položí odbornou otázku.
„Ne opravdu ještě nevím co bude na podlaze“, odpovídám, ale myšlenkama běží, nejraději bych tam ležela já pod tebou. „A ano, tady potřebuji vymalovat také“ a nebo zmalovat já, fantazíruju si.

Sedáme ke stolu, ladíme podrobnosti. Nakláním se k němu, jeho oči zkoumají můj výstřih na šatech. Sakra, to mi nedošlo. Stahuji se zpět. Jeho nohy dlouhé nohy se letmo dotknou mých. „omlouvám se“ řekne mimoděk, ale nějak nevěřím, že to nebyl úmysl.

Schůzka se blíží ke konci. Můj tlak se dostává zpět do normálu tabulek kardiologů. Blížící infarkt jsem úspěšně zažehnala.
Zvoní mu telefon. Domlouvá další schůzku. Hmmm, má hoňku chlapec. Odcházím z dosahu hlasu druhého konce aparátu. Po chvíli hovor ukončí. Vracím se zpět.
Najednou stojí proti mně, v úzké uličce mezi stěnou a gaučem.
„Takže bych přijel příští týden, jestli je to možné“, pronese s lehkostí v hlase a podívá se mi do očí. Přikývnu, „ano, to by šlo“. A najednou je oběma jasné, že to nebyla odpověď na termín příští návštěvy a jeho rty se přibližují.
Přitisknu své tělo k jeho a cítím erekci. „Jsi rychle připravený“ na odpověď nečekám a přijímám jeho jazyk na svém. Rukou zkoumám bouli na kalhotách. Jeho ruce vyhrnují sukni dlouhých, letních šatů a prsty vnikají pod krajku kalhotek. Následuji ho a rychle rozepínám knoflík kalhot. Nevím kdo z nás dvou je mokrý a připravený víc.
Šaty i prádlo mizí z mého těla, stejně jako jeho oblečení. Prsty zkoumá vlhkost mého nitra a tělo pouští první kapky. Přidá další prst, zvýší intenzitu. Nahlas vzdychám, tisknu jeho krví nalitý penis v ruce a přichází první vlna orgasmu. Stříkám všude kolem. Vytáhne prsty, přejede nimi po mých rtech, dá mi je olíznout. Vzápětí přidá svůj jazyk a společně ochutnáváme.
„Pojď“ ta čtyři písmena stačí, aby zabořit penis pulsující touhou do nitra mého těla. Zorničky jeho očí jsou plné chtíče. Je uvnitř, nehýbe se. Stačil by jediný pohyb a stříkal by. Přejíždím po jeho vzrušených bradavkách a vnímám zrychlený dech. Pomalu se začíná pohybovat. Dostává své tělo pod kontrolu. Stisknu svaly kundičky a zkouším jeho reakci. Rychle vyjede a prázdné místo znovu zaplní prsty. „Zlobíš“ řekne a rty přitiskne na zduřelé bradavky, nadzvedávám boky a vycházím vstříc jeho dlouhým prstům. Tělu nechávám prožít další mokrý orgasmus. „chci tě ochutnat“ , zašeptám rozechvělým hlasem. „ Dnes ještě ne“ odpoví, přesune jazyk na kundičku a slízává mokro. Cítím jeho hravý jazyk uvnitř mého těla, na pyscích a když vezme mezi rty klitoris, mým tělem se prožene další vlna orgasmu, vstoupí do mě svým nadrženým ptákem. Rychlé pohyby střídá s pomalými, táhlými. Občas jej vytáhne, poplácá a zase jej vráží hluboko do mě.
Na čele se mu objevují krůpěje potu, tělo má v jednom ohni. Nahlas vzdychá. Blíží se uspokojení. Pozoruji jak přivírá oči. A pak ticho místnosti prořízne hlas uspokojení a vyvrcholí.
Ještě chvíli ležíme a necháváme doznít kouzlo okamžiku. „Asi máš pod sebou mokro“, řekne. „Asi“ řeknu s úsměvem “ kdo za to asi může“?
Dáme rychlou sprchu, domluvíme termín příštího „pracovního“ setkání a oba míříme za svými povinnostmi.
Ještě se otočí ve dveřích „ jo a ty špachtle tu nechám na příště“