Válečné slasti a strasti 3

3. 6. 2020 · 1 272 zhliadnutí Leann11

Když Jindřich našel Aničku večer u splavu, hned poznal, že se něco děje.
"Své panenství jsem pro tebe nezachránila...moc mě to mrzí a ještě více, že se mi to líbilo." sklopila Anna oči, když vypověděla vše co se u splavu ten den stalo. Jindřich pozorně poslouchal a nakonec beze slova odešel. Aničce to bylo velmi líto, Jindřicha milovala, ale bohužel tradice a zvyky byly v jejich vesničce zakořeněné příliš hluboko. Ještě několik dní na něj chodila večer čekat ke splavu...bez úspěchu.

Až po týdnu tam Jindřich přišel. Bez jediného slova, bez jakéhokoliv výrazu ve tváři ji uchopil za ruku a vedl někam na jejich pozemky. Blížili se k poslednímu stavení na jejich statku. Byl to bývalý kravín, již se ale nepoužíval a tak byla Anička už trochu nervózní. V tom se Jindřich otočil a jeho oči slibovaly, že se jí nic zlého nestane. Vstoupili do budovy a její oči si zvykaly na šero, rozkoukávala se kolem sebe...až spatřila dva stíny u stěny budovy. Jindřich rozdělával oheň, aby se mohla lépe podívat. "Tohle je můj zásnubní dar tobě, můžeš si s nimi dělat co chceš." Usmál se Jindřich na Aničku a otočil ji k původně dvěma stínům. Nyní již byli zřetelně vidět dvě postavy německých vojáků...těch dvou vojáků, stáli přivázaní k bývalým okovům pro krávy, v ústech roubíky, stáli zcela nazí a po celém těle byly vidět četné rány, popáleniny, modřiny a odřeniny. Anička se podívala na Jindřicha s němou otázkou v očích. Jindřich pouze pokrčil rameny.."vzali co mělo zůstat mé, musel jsem je za to potrestat." Ukázal na poloskrytý vozík plný různých háků, kovových předmětů, bičů a podobných "hraček". "Roky jsme si to schovávali na náš vyjímečný den a pak přijdou oni" plivnul směrem k nim "a vezmou si to" pokrčil omluvně rameny. Anička se k němu přitiskla a políbila ho, jako by se omlouvala. "Teď jsou tvoji." Otočil ji zpět směrem k vojákům. Anička přistoupila k vozíku a vybrala si z něj krátký jezdecký bičík, přistoupila k jednomu z vojáků, klekla si na kolena a olízla mu penis po celé jeho délce, pak ho vzala do ruky, stáhla předkožku a strčila ho do úst celého. Pomaličku jej sála a honila, až byl krásně tvrdý, totéž zopakovala s vojákem vedle, jen jednou rukou udržovala předchozího kolegu ve své tvrdosti. Když byli oba pěkně tvrdí rozmáchla se Anička bičem a dobře mířenou ránou přetáhla oba ptáky, stačily tři rány a bylo po erekci, vojáci se kroutili bolestí a skučeli do roubíků. Na Jindřichovi bylo vidět vzrušení a i Aničce se to líbilo, otočila se tedy k Jindřichovi políbila ho a vysvobodila jeho polotvrdé péro z kalhot. Hned si k němu klekla, tak aby vojáci pěkně viděli a jala se ho parádně kouřit a honit. Nejdřív mu uvolnila předkožku a jazykem mu obkroužila tmavý vlhký žalud, pak rukou sjela až ke koulím, zmáčkla je a přejela penis svého drahého špičkou jazyka po celé délce. Strčila si ho do úst a začala sát a rytmicky honit. Jak přibýval na tvrdosti, přidávala Anička na intenzitě. Jindřich nebyl zvyklý být takovou dobu bez Aničky a tak netrvalo dlouho a už ji plnil pusinku dávkou semene. Anička lačně polykala a nenechala ukápnout ani trošku. Vojáci přestali skučet a už se zájmem sledovali co se bude dít dál. Jindřich Aničku zvedl a posadil ji na žleb, který stál ve středu budovy, tak aby měli vojáci dobrý výhled, jí stáhl spodní prádlo a nohy roztáhl pořádně od sebe. Anička se pohodlně zapřela a pohladila Jindřicha po vlasech, už jí moc chyběl. Jindřich šel najisto, nejdříve projel rukou už vlhkou kundičku celou od shora dolů, pak rozevřel její závojíčky a jazykem našel kopeček klitorisu, políbil jej a s chutí vsál dovnitř úst, jako malý korálek. Anička zavzdychala a chytila se okraje žlebu. Jindřich jemně vylizoval pičku, už tam bylo tak mokro, že do ní strčil rovnou dva prsty. Anička se prohnula slastí v zádech a hluboce povzdechla. Jindřich na nic nečekal, přidal třetí prst a zvýšil rychlost prstění. Z Aničky tekla milostná šťávička jako vodopád a Jindřich ji divoce prstil a lízal. Vojákům při té podívané už stáli péra zase v pozoru. Ani Anička nebyla zvyklá být dlouho bez Jindřicha a proto ani jí netrvalo dlouho a zhroutila se Jindřichovi do náruče náporem obrovského orgasmu.
Chvilku na vzpamatování, líbali se, hladili, když si Anička všimla, jak vojákům stojí. Přesunula se k nim a velmi důkladně pusinkou i rukou začala pracovat na obou z nich. Pěkně vždy na střídačku jednomu sála a druhému honila, dávala si velký pozor, kdy přijde ten správný okamžik těsně před vyvrcholením. Když jednomu vojákovi začalo v péru pořádně cukat, přesunula se ke druhému a naopak...až nakonec oba
byli těsně před orgasmem...v tu chvíli se Anička zvedla a opět jim oběma naložila několik ran bičem. Vojáci nevěděli co se děje, bolest spojena s vyvrcholením...jejich těla absolutně netušila co s tím dělat...vycházely z nich zvuky, které se nedaly nikam zařadit. To už ale Aničce stačilo...nechala vojáky jejich osudu a otočila se na Jindřicha, zuřivě ho líbala, párkrát mu projela rukou po ptáku a rychle se k němu otočila zadečkem. Rukama se opřela o žleb a vystrčila a něj svoji stále ještě vlhkou prcinku. Jindřich byl stále panic, ale věděl velmi dobře co dělat, jeho tělo i Anička mu dali jasné signály. Projel Aničce kundičku několika prsty, namočil si tím svoje péro a roztáhl od sebe její zavojíčky. Ptáka přiložil na okraj mušličky a lehce zatlačil. Jak byla Anička mokrá stačilo to lehké zatlačení, aby její úzkou štěrbinku naplnil až na dno. Oba vydechli úžasem. Anička kouřila skvěle, ale tohle byla naprosto fascinující. Jindřich zase ptáka pomaličku vytáhl ven, aby ho mohl hned zase s větší razancí zarazit až po koule. Anička byla tak úzká, krásně obepínala Jindřichův klacek a on tak cítil každý její milimetr. Začal zrychlovat své přírazy..bylo to tak vzrušující. Pomaličku zajižděl dovnitř a ven, jednou hluboko, podruhé jen tak na okraj, pak zase šikmo. Anička už tekla jako řeka, Jindřich měl mnohem větší péro než dva vojáci. Začal zrychlovat, koule pleskaly o její nohy a rukama ji chytil za prsa. Zběsilé tempo už bylo na spadnutí, když to na oba přišlo. Jindřichovi zacukalo v klacku a Anička se propadla do hlubin nejkrásnějšího orgasmu, jaký kdy zažila. Svalili se vedle sebe a bylo jim úplně jedno co se kolem nich děje. Měly oba jedinou myšlenku, a to lásku k tomu druhému. Chvíli vedle sebe nehnutě leželi, když Anička kývla směrem k vojákům. Jindřich se na ně podíval také. Stáli tam, přivázaní k okovům, penisy pokryté spermatem ochable vysely mezi nohama a ve tváři nepřítomné úsměvy. "Chvilku si je ještě necháme na hraní, jak odejde jejich rota, necháme je jit"......