Ano pane doktore … (soutěžní)

12.9.2020 Autor: stonygirl 32 komentárov

Na tu dnešní noční službu na oddělení s tím mladým doktorem se docela těšila, nastoupil k nim na oční minulý měsíc - a vlastně za trest - původně pracoval na vyhlášené soukromé oční klinice, ale prý ho tam načapali, jak jim šoustá dvě VIP pacientky. Prostě si dal v práci trojčičku. Když to zaslechla na sesterně, musela se smát. Trojky měla ráda v jakýmkoliv složení.

Sloužila s ním takhle v noci a jen ve dvou s Katkou prvně. Míjeli se zatím jen přes den občas v ambulanci.

Byl to pěknej chlap, vysokej a svalnatej, když vedle něj stála, tak mu byla někam po prsa a musela trochu zaklonit hlavu, aby se mu mohla podívat do těch krásnejch modrejch očí.

Pod bílým pláštěm se mu rýsovaly svaly a jak ho měl rozepnutej, tak bylo vidět v rozkroku u kalhot, že na něm příroda rozhodně nešetřila …

A on to věděl, byl tak sebevědomej a jak koukal po všech sestřičkách … Občas se jich jen tak mimochodem dotkl, když šel okolo … Třeba jen hranou ruky a jakoby náhodou … A taky půlka z nich samozřejmě koukala zpátky po něm …

Dokončila všechny večerní povinnosti, stihla dokonce i sprchu v šatně a vrátila se na sesternu. Stál tam opřený o stolek a vyzývavě se na ní díval a nic neříkal, prostě jen koukal … Ani nevěděla proč, ale začala se červenat a třásly se jí nohy jako školačce. Nervózně si začala rovnat uniformu …

Beze slova k ní přistoupil, chytnul jí okolo pasu a začal vášnivě líbat. Úplně se jí podlamovaly kolena a byla zničeho nic v jeho rukách jako loutka …

„Domluvil jsem se sestrou Katkou, že to tu pohlídá“ řekl a jeho ruce začaly bloudit po jejím těle. Ucítila tak silný vzrušení jako nikdy - „Chci ho“ projelo jí hlavou …

„Sestřička je pěkná čubička, poznám to. A potřebuje za to, že je nadržená ve službě pěkně zprznit“ řekl tiše … „Jdeme“ zavelel, vzal jí za ruku a vedl chodbou do dalšího traktu budovy …

Mlčela, jen se na něho občas kradmo podívala. Koukal dopředu, uprostřed chodby pustil její ruku ze své, protože potkávali pacienty, kteří nemohli spát, tak se trousili k automatům s nápoji a potravinami.

Jen přemýšlela, kam jí vede …

Pavilon D – gynekologie – překvapeně se na něj podívala, čekala, že půjdou na některý z pokojů lékařů … „Jsem doktor princezno, tak si Tě prohlídnu. Třeba jestli nemáš mezi nohama už pavučiny“ řekl s úsměvem od ucha k uchu a znovu jí chytnul za ruku. Taky se usmála … To snad není možný, co je tohle za chlapa … Přesně tyhle typy měla ráda … Hezkej, chytrej, vtipnej … A má určitě v kalhotech … Tyhle chlípný a věčně nadržený doktoři ...

Klíče od gyno-ambulance měl už u sebe. Vešli dovnitř, rychle za nimi zamknul dveře …

„Pojď ke mně“ … Udělala to a stoupla si před něj … Navzájem si vášnivě začali rozepínat uniformy a líbat se … Tak jemně jí mezi polibky kousal rty a jazyk … Cítila, jak začíná být mokrá, jak se jí zrychluje dech ...

Kruci, ten je krásně chlupatej, napadlo jí, když rozepnula jeho košili … Musela se tváří dotknout jeho hrudníku a přivonět si k němu, pohladit si ho …

„Nene, kdepak, žádný mazlení – šup nahoru a fofrem“ zavelel … Znovu se na něj usmála a poslechla … Položila se na vyšetřovací lehátko …

„Nechci, aby jsi viděla co bude, chci aby jsi mě vnímala, a to pořádně. A jentak mimochodem, chci Tě celou dobu co jsem tady. Věříš mi?“ … „Ano, věřím“ …

Byl na ní připravenej - přes oči jí zavázal černý šátek, pak jí sundal kalhotky, roztáhl nohy a hodně pevně je utáhl do třmenů od lehátka … Vnímala každý zvuk, slyšela jeho dech, cítila jeho vůni …

Byl vzadu za tím lehátkem, přes pusu jí uvázal roubík, nejdříve na levou, pak na pravou ruku dostala pouta, která připnul ke konstrukci po stranách … Slyšela, jak se svléká … Jak si přitahuje židli a stolek s vyrovnanými nástroji na vyšetření … Jak si je přerovnává …

Tak intenzivně vnímala, jak sama rychle dýchá, jak je nehybná … Sama s ním a neví, co bude dál …

Přejel jí prsty přes tu její nadrženou frndu, jemně vzal mezi prsty poštěváček a mnul ho … Pak si ho vzal do pusy a jemně cucal, začal jí lízat … Poddala se tomu … Střídavě jí lízal a prstil … Přestal … slyšela, že něco bere do ruky … Ucítila chlad kovu, to, jak do ní zasunul vyšetřovací zrcadla, která otevřel na maximum … Do análu jí dal kolík …

Stoupnul si vedle ní a začal jí podvazovat prsa , silně je utáhnul … Okolo každé z bradavek jí přicvakl nějaké kolíčky, počítala … jeden, dva, tři, čtyři … pátej …

Znovu si sedl a prsty a nějakými nástroji ji začal dráždit v tý její do široka roztažený frndě … Křičela i přes roubík, tekly jí sliny, kterýma se chvilkama dusila … Nechápala, jak to dělá, že má jeden orgasmus za druhým … Doktor přes oči a tohle …

Zase přestal … Vyndal z její mokrý frndy zrcadla a začal jí šukat … Měl tak tvrdýho čůráka, širokýho … Měla ho v sobě, cítila, jak se jí při každým přiražení dotýkají jeho koule … Zase přestal, z análu jí vytáhl kolík a začal jí ho drsně šukat … Prsty přitom dráždil její frndu tak, že myslela, že omdlí rozkoší … Že jí slyší celá nemocnice jak je hlasitá …

V tom nejlepším zase přestal … Odvázal jí ruce i nohy, sundal šátek z očí, roubík i kolíčky a pomohl na zem …

Teď teprve ho prvně viděla celýho nahýho … Sakra, to je krásnej chlupáč s krásným čůrákem … Znalecky sjela pod šourek a koukla na jeho koule … Jo, to je ono, tyhle pevný a velký miluje … Taky není ve svým věku zrovna neviňátko už a teď by tu s ním nebyla ...

Sama si před něj klekla, rozkročil se a ona mu nedočkavě začala ty krásný koule lízat a cucat, brala je do ruky … Stejně tak toho tvrdýho čůráka …

Jasně, pan doktor miluje deepthroat – to si mohla myslet … Oběma rukama jí chytil za vlasy a pevně jí přitáhnul ke kořeni svýho pinďoura a nenechal jí ani nadechnout … Začala se dusit slinama „Nelíbí se Ti snad můj čůrák, je Ti z něj blbě?“ … „Ne pane doktore“ … „Tak kuř pořádně“ … „Ano“ … A kouřila ho tak, jak určoval on ...

Sakra on snad ví přesně, co mám ráda napadlo jí … A když se mu koukla do očí, tak věděla, že jo … Bylo to tam … Stejnej zvrhlík … Vlastně spíš asi ještě větší, když je ten doktor … To ale nepoznáš hned napoprvý všechno ...

Najednou jí zničeho nic popadnul za ramena a shodil na postel v rohu … A začal jí střídavě šoustat frndu a anál … Měla orgasmy dokola … Během toho všeho si ho hladila po těle … Musela … Občas jí něžně políbil na rty … Občas jí spadla kapička jeho potu na její tvář …

Nechal jí udělat se … vytáhnul ho z ní, nastavila mu i jazyk, chtěla ho ochutnat a tak jí mohutným několikanásobným výstřikem pomalu udusil, protože to nečekala, že bude stříkat až tolik …

S úžasem na něj proto koukala, když věděla, že se nedívá on a je k ní zády …

Pořád si musela prohlížet jeho krásný tělo, když se oplachoval a utíral do ručníku u umyvadla v koutku vyšetřovny …

Když se oba trochu upravili, oblékli si zpátky nemocniční uniformy, uklidili ambulanci a vyšli na chodbu …

Jentak mimochodem si sáhla do vlasů … Začala se nahlas smát - tohle nepůjde, takovýhle tužidlo z pana doktora, co má ve vlasech chce gumičku a nějakej culík, anebo drdůlek …

Došlo mu, proč se směje, proč si pomocí gumičky dělá na hlavě ten divnoculík, vzal jí zase na tý prázdný chodbě za ruku a podíval se na ní těma svýma modrýma kukadlama a s jiskřičkama v nich řekl „Tentokrát jsem to oddřel celý sám já“ …

A měl pravdu … Příště se třeba i ona polepší a bude to jiný, můžou si třeba prohodit role, ona je pro cokoliv … Pro cokoliv s ním … Ale ...

Pokud teda nějaký příště bude pane doktore, pomyslela si, Ty ty ženský střídáš jak na běžícím pásu totiž, určitě ho strkáš všude do každý, nejen do nějakých stálých a prověřených holek …

A zrovna ona nechce být jednou z mnoha – není harémovej typ … Nerada by léčila nějaký breberky na jiným oddělení tady v nemocnici … Proto … A zvlášť v dnešní době … Protože ty jsi doktore vlastně pěknej děvkař …

Zarazilo ho, že mlčí a jen se na něj kouká … Tak taky jen nejistě koukal ...

Zachránilo jí pípnutí jeho služebního mobilu … Museli se oba postupně a nenápadně vrátit na oddělení … Bez jedinýho slova …

Bude příběh těchto dvou lidí ještě nějak pokračovat?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

„Nikoho nemůžete změnit. Buď lidi milujete takové, jací jsou, anebo je nemilujete.“  
Don Miguel Ruiz

Hlasovanie

Komentáre užívateľov

Pre pridanie komentára sa prosím prihláste.

Pěkně se to čte. Má to hlavu a patu, výborný náhledy do myšlení a hlavně v tom chybí všudypřítomný hrubky. Tak šup šup, ať je tu další dobrodružství s doktorem ;-)
Vzrušující čtení, těším se na pokračování *13*
Kazdy sa zmeni ked miluje😋, kazdy sa rozhodne...
@sarkastique Ale jo, díky*4**1*
Ale jo, dalo se to číst *4**1*