Tuhle jsem si ustřihla vlasy. Přemejšlela jsem nad tím dlouho, ale nějak jsem neměla odvahu to udělat, dokud ta potřeba se jich zbavit nebyla tak silná, že jsem se jednoho dne omluvila v práci a odešla dřív, abych to doma o půl hodiny pozdějc provedla. Hořely mi u…

Dvojplamen. Chtěla bych napsat, že nevím, jak se to stalo, ale vím to bohužel úplně přesně. Pustila jsem si Samotáře a vypila půl lahve vína a pak jsem to udělala. Poslala jsem mu fotku obrazovky z nejzásadnější scény filmu. Dostala jsem zpátky odkaz na Lucky Boye,…

Mám se. Mám se krásně, jenom básně nepíšu. Nepíšu nic a vlastně ani nic moc nedělám, jenom si vyrábím takový vnitřní sanatorium, ve kterým k sobě mluvím vlídně a vedu dlouhý a dlouhý bezhlesý i hlasitý monology s různejma postavama z mýho reálnýho i paralelního života…

Jsem perníček bez polevy, hrneček bez ouška, kolíček v plotě. Můj Muž si splnil životní sen a bude teď pár let pracovat na březích Severního moře. To moře mu závidím, ale jinak mě představa, že bych měla opustit svoje teritorium a všechny svoje lidi vyděsila natolik…

Přestávám mluvit. Nikdy dřív bych neřekla, že to tak budu mít a taky nevím, proč se to stalo. Zatím je to pro mě nová situace a divně se s ní srovnávám. Možná jsem unavená z lidí. Lidi nějak moc mluví, ale většinou mluví zbytečnosti a já nemám v hlavě kapacitu na plky.…

Balí mě zajíc. Jako jestli jsem někdy zmatená z toho, že nemám úplně jasno v pojmech a dojmech a nevím přesně, od kdy a za jakejch okolnosti je zajíc zajícem, tak tady teda mám stoprocentně jasno, poněvadž je mu třiadvacet. Jak se ženská v mým věku dostane v běžným…

Tak jsem si jedno odpoledne před noční umyla hlavu a ráno jsem se místo domů za kočkama vydala za Dvojplamenem. Když jsem šla chodbou a koukala se jako vždycky po okolních dveřích, všimla jsem si, že z nich zmizely některý ikonický nápisy a novinový výstřižky, který…

Koupila jsem kytkám po půl roce rozhodování led pásky, poněvadž se navzájem zarostly tak, že už si stíní. Mám toho tady tři kusy a stejně nevím, co kam strčit, je možný, že jsem tak technicky nezdatná? I vybrat to za mě musel někdo jinej. Jediný, co si pamatuju je, že…

a o jistotách. "Já si pamatuju, když jsem tě viděl poprvý, vystoupila jsi z vlaku a měla jsi ty dlouhý vlasy takhle rozpuštěný, světlý, ne jak máš teď a černý šaty a na krku veliký červený korále a usmívala jsi se, ty jo, a moc ti to slušelo," řekl mi Pavel. Bylo to…

Pořádně spím. Je to ode zdi ke zdi, buď nespím vůbec, nebo zas furt, kdo se má pořád vyznat v tom, proč tomu tak je. Ale tak nebudu si stěžovat, hlavně že spím. Udělám teď velkou spoustu práce a stihnu spoustu drobnejch aktivit, na který jsem předtím neměla sílu a Muž…