Pořád se mě někdo ptá, jestli jsem horňák nebo dolňák… Ach, tyhle škatulky. Já to mám prostě jinak. Je tu milion různých galerií, kde jsou hezké fotky, ošklivé fotky, detailní fotky. To hlavní, co mě bere, se děje úplně jinde okolo. A právě tam platí to starý…
Firemní Multivan se pro mě stavil cestou. Ne proto, že bych byl důležitej, ale protože bydlím „po trase“ a do plánovače tras jsem se vešel líp než benzínka. Posuvné dveře zasyčely, uvnitř už seděl ajťák za volantem a vedle něj náš senior dev, v ruce kafe a výraz…
Kdysi jsem si myslel, že už mám všechny sociální sítě za sebou. Facebook – mrtvej. Instagram – přehlídka dokonalých životů. Twitter – přehlídka dokonalých názorů. A pak jsem nějakou náhodou (úplně náhodou, jasně…) skončil tady. Na poslední opravdové „sociální“ síti…
Jedním z nejvíc podceňovaných smyslů u sexu je podle mě sluch. Oči jsou jasný, dotek taky, čich udělá půl práce sám… ale zvuk? Ten umí kouzla. Někdy mě do toho správnýho rozpoložení nedostane ani šeptání do ucha, ani sténání, ale prostě dobře okořeněná hudba. Pár tónů…
Na amatérech jsem za poslední roky poznal pár lidí a pořád mě fascinuje, jakej zvláštní vesmír to je. Hodně extrémů. Buď narazíš na mega zajímavý lidi, nebo na někoho, se kým si prostě vůbec nesedneš. Moc málo šedý zóny mezi tím. A úplně zvláštní kapitolu pro mě tvoří…
V pátek odpoledne už by můj mozek rád řešil jen to, jestli si doma otevřu červené, nebo bílé. Místo toho sedím v open spacu, v hlavě mi tiká ‘kolik je hodin – kde je dítě – kdy přijede manžel’ a na monitoru mi vyskočí mail od dodavatele: „Urgentní dotaz – nabídka.“ …
V neděli odpoledne jsem si řekl, že si půjdu „vyčistit hlavu“. Což v mém podání znamená sednout do auta a jet do pardubického aquacentra. Ne proto, že bych nutně potřeboval plavat, ale kvůli saunám. Horko, chlad, ticho, žádné deadline, žádné hovory. Jen já, páry z…
V pátek odpoledne dělají meetingy jen lidi s příznaky psychopatie. Sedím u stolu, sluchátka na uších, před sebou sdílená prezentace, která by se v pohodě vešla do dvou odstavců v mailu. Někdo mluví o roadmapě, někdo o kapacitách, někdo o „synergii týmů“. V pravém rohu…
Když mi napsal, že už je skoro u baráku, ruce se mi rozklepaly tak, že jsem málem vylila víno na linku. Skoro. Jsem přece „ta, co všechno zvládá“, ne? Byt byl v rámci možností uklizenej – přeloženo: hračky jen v jednom rohu, ne v pěti. Dítě u babičky. Manžel na cestě…
