Vždy mi vykouzlí úsměv na rtu, když si v blogu přečtu nějakou radu do života či poučku, kterou autor získal od své maminky a kterou předá i svým dětem a hlavně kterou jsem i já získala od své mamky a kterou i já předám svým dětem, byť je třeba bizardní či neopodstatněná. Jako jeden příklad za všechny bych zmínila nošení spodního prádla domácího a venkovního. Z rodného domu jsem už odstěhovaná,…
Zcela jistě jste někdy, ať už ze zajímavosti či z praktického hlediska, chtěli být opačným pohlavím. Dlouhou debatu o tom, zda je lepší být holkou či klukem zahajovat nebudu. Konec konců, je to úplně jasné. :-P Když se zeptáte mnoha chlapů, shodnou se, že je lepší být holkou. A když se zeptáte na důvod, v překladu a stručnosti řeknou něco jako „holky se jednoduše seznámí, jednoduše si zamrdají“…
Přiznat si závislost je základem k úspěchu se ho zbavit. A tak jsem si před nějakou dobou přiznala, že jsem de facto závislá možná ani ne na amatérech, ale na budování jakéhosi virtuálního světa, ke kterému jsem měla sklony už dříve. Dokázala jsem odsud odejít a přibližně rok se sem nepřihlásit. A ano, jsem na sebe pyšná, přesunula jsem se na Youtube, sem chodím jen vkládat blogy, už tu nejsem…
To mi takhle jednoho zamračeného dne z nenadání napsala spolužačka ze střední, že urgentně shání Mikuláše, jestli bych do toho šla. Na mé námitky, že jde o klučičí práci k mému překvapení pohotově zareagovala, že jsem přeci byla Mikuláška na základce. Je fakt bedna, člověk jí jednou ukáže fotku a ona si to třeba osm let pamatuje. Pravdou je, že kostým ze základky jsem ještě doma měla, vypůjčila…
Je to už nějaký pátek, co jsem psala blogík o týpkovi, kterého znám z Youtubu a kterého jsem potkala v sauně. Prostě pointa byla ta, že jsem viděla někoho „známého“ nahého. Jednoho z amatérů jsem zřejmě zklamala, protože blog ho lehce nudil, čekal, že „jsem mu ho alespoň postavila“. K tomu bych měla dvě nejspíš řečnické otázky: 1. Byl jsi někdy v sauně a máš tušení, jak to tam chodí? 2. Jak? Ne…
Nevím jak vy, ale když se většiny lidí zeptám na jejich největší trapas, na nic si nevzpomenou, nebo si vzpomenout nechtějí. Píšu Vám zde kde jakou hloupost, jsem schopná napsat blog o průjmu, o nakupování v supermarketu nebo třeba hledání toaletního papíru po domě, prostě o naprostých hloupostech, ale ještě jsem se nepochlubila událostí, která se odehrála před mnoha lety, a přitom jsem to…
Snad několik let jsem neměla žádné sny, spávala jsem jako zabitá do zazvonění budíku nebo pláče dítka. To přestalo platit poslední 3 týdny, kdy mám i tři sny za noc. Jsou různé, obvykle katastrofické, kupříkladu dnes ráno jsem zažila havárii dopravního letadla - přežila jsem. Docela často se mě ptáte, po čem toužím, co bych chtěla vyzkoušet a já upřímně odpovídám, že mě nic nenapadá. Občas ještě…
Na úvod kraťoučce odběhnu od tématu, což je pro mě vlastně typické. Mě ty blogy prostě baví, přesněji baví mě je psát, číst ne. Když už mě zaujme nějaký nadpis a odhodlám se kliknout a otevřít, jako první zkontroluji délku textu, čím je delší, tím je menší pravděpodobnost, že se do čtení vůbec dám. A protože jsem děsná potvora a rozhodně se neřídím příslovím, že nemám dělat jiným to, co nemám…
Kdo jste z Prahy, pravděpodobně vás tak nevzruší to, co nás z vesnic a maloměst. A Brno pro kontext tohoto blogu berme raději za metropoli, byť tam metro nemají, krom toho tunelu v Bohunicích. Prostě kdo jste z Prahy, asi tu a tam potkáte někoho známého, herce, herečku, politika, youtubera, sportovce či sportovkyni a tak dále. Denní chleba to pro vás nejspíš není, ale nejste z toho tak na větvi,…
Občas se prostě nedaří. Oslava se povedla, dort, chlebíčky i jídlo bylo skvělé. Jen druhý den jsem si připadala tak nějak nafouklá, přejezená, na oběd nebyla chuť. A hned poté to začalo, horem i spodem. Víte, jak se říká, že příběhy s hnědým jsou nejlepší? No jenže ne pro účastníky. Většině z té oslavy bylo špatně, neděle de facto strávená na WC nebo s kýblem ve své blízkosti, noc taky nic moc.…
