Kapitola 6 – Očima mě svlékl dřív, než se mě dotkl „Měla jsem v sobě ticho. To, které přichází, když už tě obyčejní lidé nezajímají. A právě v tom tichu se ozval on.“ ........ Byl pátek večer a já vůbec neplánovala vyjít z bytu. Ale když jsem si přetáhla přes tělo…

Kapitola 5 – Když z tebe udělám pravidlo „Neexistuje větší moc než nechat chlapa, aby se do tebe udělal. A vědět, že mu tím nevracíš důvěru. Ale bereš si ji zpátky.“ ,........... Seděla jsem na něm. Kůže na kůži. Jeho péro pořád ve mně, tvrdý, napjatý, nadržený až na…

Kapitola 4 – Když dovolíš vstup, ale ne kontrolu „Je rozdíl mezi tím pustit péro do kundy. A pustit chlapa do sebe. Já to dnes chtěla jen napůl. A přesně jsem věděla, co dělám.“ ,............ Byla jsem roztažená na kapotě, šaty vyhrnutý, kundaička připravená. Mokrá.…

Kapitola 3 – Pod světly města „Chtěla jsem být ovládnutá, ale jen tím, kdo si to zaslouží. A poznáš to jen tak, že mu to zkusíš vzít.“ Zastavil na střešním parkovišti moderního komplexu. Město pod námi dýchalo světly a betonem. Žádná špína. Jen chladný lesk skla a…

Kapitola 2 – Kafe s výzvou "Už to nebylo o tom, jestli se mi někdo líbí. Ale jestli mě unese. V hlavě. V těle. V sobě. A jestli unesu já, co se pak stane." .....…........... Nechci, abys mě litoval. Ani obdivoval. Rozpadla jsem se. Ale to je vedlejší. Tohle není o…

Kapitola 1 – Pravidlo číslo jedna: Nikdy to nesmí být snadné „Nevím, jestli jsem se zbláznila, nebo jestli jsem konečně začala žít. Poprvé za celých třicet jedna let vím, co chci. A ti, co mě chtějí, si to budou muset zasloužit.“ ............. Rozchod nebyl…

Seděla naproti němu. Krátká sukně, podpatky, oči jako kořist připravená se podvolit. Hrála si se sklenkou vína, ale on už dávno věděl, že pod stolem sedí jiná verze té dívky — zvrácená, vlhká, poslušná. „Sundeji si kalhotky,“ řekl tiše. Nepodíval se na ni, jen usrkl…