Měla jsem dnes zase svého oblíbeného fešáka. Ví, že ho mám slabost – pokaždé, když přijde, úplně cítím, jak mi hraje tělem. Je vysoký, krásně stavěný, a když se svlékne, říkám si, že tohle je přesně ten typ chlapa, na kterýho se těším. Na začátku se dělám, že je to jen klasická masáž – olej, záda, ramena. Ale on ví, že to se mnou nikdy nekončí jen u zad. Jakmile se uvolní, přisednu si na něj,…

Říkají, že žena jako já je snadná. Protože dává. Dává ruce. Dává čas. Dává klid. A protože na konci někdy přijde úleva, myslí si, že dává i sebe. Ale neví nic. Nevidí, kolik životů držíme pohromadě. Kolik mužů odchází od nás klidnějších, než když přišli. Kolik slz se ztratí mezi pory kůže a tichými výdechy. Nechápou, že i my máme ruce od práce – jen místo hlíny v nich máme zbytky touhy, bolesti a…