Večer. Pokoj osvětluje jen modré světlo telefonu. Prstem přejíždím doleva. Doleva. Doleva. Občas doprava. Obličeje. Desítky obličejů. Úsměvy z dovolených, dokonale naaranžované vlasy, skleničky prosecca, citáty o životě a svobodě. Každá z nich vypadá, jako by žila…

Byl jsem kapitán Boeingu. Ne jen tak ledajakého – toho, co se vznáší nad oblaky jako tichý vládce nebes. Uniforma dokonale vyžehlená, čtyři zlaté proužky na rukávu, krok jistý. Když jsem procházel terminálem na Letišti Václava Havla , lidé uhýbali pohledem… a ženy se…

Seděl večer u kuchyňského stolu a poslouchal ticho. Ne to obyčejné ticho bez zvuku, ale to mezi nimi. Mezi ním a ženou, která spala o pár metrů dál. Všechno bylo v pořádku – dům, práce, společné fotky z dovolených. A přesto měl pocit, že mu něco uniká mezi prsty jako…

Měl seznam. V hlavě, ne na papíře — ale byl tam. Jak má vypadat, jak se má smát, jak má mluvit. Představoval si ženu jako obraz, který stačí jednou zahlédnout a hned pozná: „To je ona.“ Jenže čím víc se snažil ten obraz najít, tím víc mu každé setkání připadalo jen…