Zhasnuté světlo. Jemná hudba. Ležíš na zádech, úplně klidně, s důvěrou. Tvůj dech je hluboký a pomalý – víš, že nikam nespěcháme. Dnes je večer, kdy se necháš vést. Mé dlaně tě hladí po vnitřní straně stehen. Pomalé, hřejivé doteky. Hra na zdržení. Jsem blízko, ale pořád tě ještě netočím. Jen ti dávám pocit… očekávání. Jazykem tě pohladím tam, kde už jsi tvrdý. Ne hned silně. Jen ochutnám.…

Ležíš na posteli. Přikrytý jen jemným prostěradlem. Nahý, ale klidný. Dnes nejsi sám. Po pravé straně – ona. Hebké ruce, úsměv v očích, vůně její kůže se mísí s tvým vzrušením. Po levé straně – on. Sebevědomý, ale jemný. Cítíš jeho dech, když se přiblíží k tvému uchu. Neřekne nic. Jen se tě lehce dotkne, jako by ti dával najevo: „Jsi v bezpečí. A jsi žádoucí.“ Začíná to dotekem. Čtyři ruce, dva…

Když jsem se opřel o pařez, cítil jsem, jak se mi třesou nohy. Srdce mi bušilo až v krku, horkost se mi rozlévala od zad dolů. Roztáhl jsem stehna, trochu se prohnul a dal mu tím jasný signál. Byl jsem celý napnutý touhou, nedočkavostí… a ano, i obavou. Ale zároveň jsem věděl, že to chci. Že to potřebuji. Uslyšel jsem, jak si odkašlal, pak cvakla lahvička oleje. Jeho prsty byly kluzké a horké,…

Lesní klid Byla nade mnou. Těžce dýchala, když jsem jí lízal s oddaností, kterou si zasloužila. Přitom mi rukou pevně svírala vlasy, určovala směr i hloubku mého pohybu. Nebylo pochyb – měla moc. A já ji chtěl, toužil po ní, byl jsem rád, že mě ovládá. „Nepřestávej,“ zasyčela. „Až ti dovolím. Jinak tě nechám svázat mezi dva stromy a budu tě jen pozorovat, jak prosíš.“ Tón jejího hlasu byl…

Lesní klid část 5 Když jsem ležel na boku, celý rozechvělý a stále naplněný, slyšel jsem v dálce další kroky. Tiché, lehké… ženské. Ztuhl jsem. Byl to známý rytmus. Otočil jsem hlavu – a ano. Byla to ona. Moje partnerka. Milenka. Žena, kterou jsem miloval víc než sám sebe. Měla na sobě dlouhou volnou halenku, vlasy spletené do copu, oči tvrdé a klidné. Zastavila se několik kroků od nás.…

Lesní klid část II Seděl jsem opřený o strom, stále nahý, s kalhotami shrnutými ke kotníkům. Vzduch mi chladil zpocenou kůži, ale mezi nohama jsem byl ještě horký. Cítil jsem, jak mi po vnitřním stehně stéká jeho semeno – pomalu, lepkavě. Zavřel jsem oči a prsty si přejel po břiše, až níž, mezi nohy. Byl jsem pořád tvrdý. Slyšel jsem, jak se za mnou pohybuje. Neodešel. Klekl si ke mně a beze…

Noc tří Večeře byla jen začátkem. Světlo svíček házelo stíny na stěny, víno ve sklenkách se třpytilo. Ona seděla mezi nimi, sledovala jejich pohledy a jemné dotyky rukou. Napětí mezi muži bylo hmatatelné – jejich touha po sobě, a přitom respekt k ní, tvořila neviditelný trojúhelník. „Dnes večer si hrajeme jinak,“ řekl jeden, jeho hlas hluboký a jistý. Druhý se pousmál a lehce se dotkl jeho…

Bylo to, jako by čas ztratil směr. Vnímám jen její dech, její vůni a to, jak mě její pohled drží v napětí. Stojím u vody, nahý, pokorný, připravený. Ona se usmívá. Ten její klid, který skrývá sílu… ví přesně, co dělá. „Dnes nebudeš jen můj,“ řekne tiše, ale pevně. A já v tu chvíli vím, že mě znovu povede dál, hlouběji do světa, kde se neptám. Kde se jen oddávám. Zpoza stromů přicházejí dva muži…

Lesní klid 3 Znovu jsem byl na všech čtyřech, kolena zabořená do mechu, prsty zaryté do hlíny. Svaly na stehnech se mi třásly, tělo pálilo. Byl jsem úplně otevřený, mokrý, roztažený. A on znovu klečel za mnou, tvrdý, nezastavitelný, jako stroj, jako zvíře. Tohle už nebyl něžný sex. Tohle byla totální převaha. A já ji miloval. Přirazil. Hluboko. A pak znovu. A znovu. S každým nárazem jsem…