Promezame
A hlavně mě to nebaví. Není tam žádný aha moment, nic osobního a text zní velmi podobně,jako jsem dostala v páteční pracovní poště. No a že ten byl o plánech na příští kvartál a tady se píše o sexu. Prostě je to stejné a stejně nezajímavé.
0
0
Promezame
Mě spíš přiměl přemýšlet nad tím, kde bereš čas takhle "duchaplný" texty psát? Jako vážně. Tolik blogů za den, každý den, několikátý týden. Všechny řeší nějakou , pro tebe, důležitou myšlenku. Jako klobouk dolů, tohle musí být náročný jak na hlavu,tak na čas. Ne všechny mě zaujaly, ale některý ano.
0
0
To s tou lítostí je moje motto. Ovšem jsou knihy, o kterých vím, že si zaslouží lepšího čtenáře než jsem já, ale i tak bych si někde v kavárně rád prohlédl alespoň jejich obálku. Není třeba ve Vašem okolí nějaká taková kniha?
Byla kniha, která mi sama chtěla spadnout do náruče, ale já jsem se tomu nevím proč bránil. Dnes bych ji opečovával jako písmo svaté, ale už ji čte někdo jiný... Knihy nekradu, tak čekám až se v bazaru objeví nějaká nová. Budu si ji hýčkat, protože už vím, že je to vzácnost
Promezame
Nejvíc litujeme toho, co jsme neudělali.... znám to. Krásná myšlenka a držím pěsti :-)
0
0
Mě se líbila i ta stará kniha, ale nevím, jakou by to mělo perspektivu, aby se mi brzy nerozpadla, a já pak nebyl zase bez knihy...
Té staré z archivu zemřel čtenář a asi se bála, že už si ji nikdo nepřečte. Taky si přála, aby to nové vydání mělo nějakého dobrého čtenáře, protože ten bývalý měl ve zvyků číst i jiné knihy. Ale nové vydání mělo pocit, že nepotřebuje jednoho pravidelného čtenáře, stačí, když ji někdo občas prolistuje, když ji zasvrbí stránky...
Promezame
Pak to nebyla ta správná kniha, máš pravdu. Pak přeji ať najdeš knihu, co se bude chtít nechat číst, hladit po obálce a co ti dovolí přivonět :-)
0
0
Už jsem měl tu čest číst si v archivu a musím říct, že to bylo skvělé. Kniha byla ráda, že o ní má ještě někdo zájem, a mě se v ní taky skvěle četlo vzhledem k tomu, že za ta léta uměla nejen sama obracet stránky, ale i přeříkávat mi písmenka... Původně mě lákala na to, abych se stal čtenářem jejího nového vydání, ale nová kniha se za žádných okolností nechtěla nechat otevřít. Bohužel, tato kniha je zahraniční, takže nevím, jestli ji ještě někdy budu číst.
Promezame
Možná se sama bála, že byla v archivu příliš dlouho, že jí nebudeš rozumět, že není dost času, že....a v tichu doufala, že najdeš odvahu tohle rozhodnout. Nikdy není pozdě ;-)
0
0
Promezame
A co kniha, co voní patinou a čtenář má možnost ji vdechnout nový život. To je panečku teprve umění. Obálka má nalákat,zaujmout, ale nevypovídá nic moc o obsahu. Co takhle nakouknout, prolistovat, přečíst poslední stránku a pričichnout? Každý máme styl,jak ke knihám přístupujeme. Pak to souznění čtenáře a knihy není nemožné. Ráda čtu knihu, když mi to dovolí :-)
0
0
AtlasMraku
Otec četl hodně. Četl, aby nemusel pomáhat v domácnosti. Četl od dětství. Od dětství nepomáhal, když nemusel. V dospělosti četl u jídla, ve vlaku, v práci. Četl, aby se po něm nic nechtělo. Když nečetl, chtěl vše po ostatních. Já čtu také, abych něco poznal, pochopil, naučil se. Čtu, když mám čas. Když nečtu, jsem v práci, něco dělám - doma, hobby, ... Když čtu, tak čtu.
Promezame
Když čtu, čtu, když nečtu píšu. Krásně se to doplňuje. Můj otec nečetl vůbec, po nikom nic nechtěl a byl na všechny milej. A hrál šachy. Pořád. A dobře. Ty bych asi taky ještě zvládla postavit. A učil mě anglicky. Teď mu anglické texty překládám já. Je už starý. Ale pořád hraje ty šachy a sakra dobře.
1
0