Comentários (17)

kationt12
kationt12
Krása, to je ženská, jak má být
0
0
kationt12
kationt12
Co třeba Chrysler Voyager, někdy od r.v. 2005 se dělají se zaklápěcími sedačkami do podlahy. To je tam pak místa... A v benzínu jsou to spolehlivá auta.
0
1
Ona_ Ona_
Co je na tom k diskusi?

Já třeba mám fakt rád guláš. Ani by mě ale nenapadlo tu o tom zakládat fórum.
kationt12
kationt12
To mně přijde větší hloupost srovnávat ženské s jídlem, než zakládat vlákno o zalíbení v ženách oblých tvarů :-).

Ostatně, mně se také plné tvary na ženách líbí. Ale nevyhraňuji se. Pro mě je těžko srovnávat hezkou baculku s hezkou štíhlou. Obě by se mi líbily.
3
0
kationt12
kationt12
Lákavá představa, ale pochybuju, že to někdy zažiju.
0
0
Verrunka Verrunka
A co s toho má muž když spolu šukají dvě ženy? Prostě se nám také některým líbí když si spolu dva muži hrají, stejně jako vám se líbí když si spolu hrají dvě ženy. Nevím co je na tom k nepochopení.
kationt12
kationt12
Jsem rád, že to čtu. Už jsem si myslel, že takové ženy existují jen v mé přebujelé fantazii.
4
0
kationt12
kationt12
Takoví ale taky jsou, fakt! I když asi jich nebude moc...
1
0
kationt12
kationt12
Upřímnost, pravda, komunikace... Základ úspěchu. Když ale člověk upřímně přizná něco ze svých tajných tužeb, něco, co není nic zvrhlého ani extravagantního a je rázně odmítnut s přívažkem pohrdlivého tónu a odsuzujícího pohledu, tam asi s upřímností a pravdou člověk nepochodí, jakkoliv by po tom toužil. Znám to, bohužel.

O touhách své manželky mám jen pramalou představu a někdy mám dojem, že její touhy jdou jedna proti druhé. Někdy mám pocit, že její největší touhou je, abych udělal vše, co je potřeba (na baráku, na zahradě...) a dal jí pokoj.
1
0
kationt12
kationt12
Zajímavé téma, nesnadná odpověď. Pokud svou ženu miluji (myslím doopravdy, ne jen, že se mi líbí, že ji mám rád jako... třeba jako své oblíbené jídlo nebo muziku), pak ne. A to ani když se se mnou žena nechce milovat dost často, případně skoro vůbec. O tom totiž opravdová láska je: dávat a nic nečekat nazpět. Jenže: kdo to tak umí? Co když manželka postupně přestane mít na sex chuť a sama naznačí, ať si na to najdu nějakou jinou ženskou? A co když se taková ženská následně objeví? Vydržím to? A pokud ano, jak dlouho? Ne, nechci hájit nevěru. Ale pokud jeden z partnerů jaksi nemá o toho druhého zájem, je to problém...

K tomu mě napadá otázka. Co když si žena vezme muže spíš pro jeho mentální vlastnosti než pro ty fyzické? Někoho, s kým si úžasně rozumí, s nímž se baví, jenž jí chápe a s nímž je jí dobře... ale prostě to není žádný "nabouchaný borec". Nezačne jí časem chybět ta tělesná přitažlivost, nezačne jí sex s takovým chlapem nudit nebo až otravovat?

Četl jsem příběh ženy, která měla svého muže ráda - vnímala jeho spolehlivost, vtip, laskavost, empatii... ale tělesně ji přestal přitahovat - úplně. Bylo jí odporné se s ním milovat, byť to občas prostě přetrpěla - nějak to zahrála, aby to nevypadalo, že mu jen podrží. Jejímu muži připadalo, že o sex ztrácí zájem a ona mu to tak také říkala. Přitom sex stále potřebovala, což jí časem dohnalo k nevěře.

Co myslíte, je to možné? Může se chlap své ženě takhle zprotivit fyzicky, i když jinak ho má stále ráda?
0
0
kationt12
kationt12
Přiznám se, že mě to taky láká. Ž+2M, 2Ž+M i 2Ž+2M... Ale asi to ani nebudu zkoušet navrhovat. Pohořel jsem s mnohem mírnějšími návrhy...
0
0
ZoeMadisson ZoeMadisson
Krásný komentář :) a žena by měla být ráda za takhle empatického muže, moc jich není. A podle mě přehnané výčitky mít nemusíte, vždyť jste k tomu byl pobídnut a také vzhledem k okolnostem...
kationt12
kationt12
Díky :-) Jak moc jsem empatický, nevím. Kdybych byl, asi bych už dávno našel nějaké dobré řešení.

Rozumím a souhlasím - nemá cenu užírat se tím, co už nelze změnit. I tak člověka tihle různí "démoni minulosti" dohánějí a znepříjemňují mu život. Říká se, že čas všechny rány zahojí, já si ale myslím, že tohle umí jen Bůh.
0
0
kationt12
kationt12
@NeedForSpeed1987
U nás to bylo podobné. Dokonce i s tou pobídkou, ať si na to najdu jinou. V tu chvíli jsem to bral jako nesmysl. Bohužel k tomu došlo. Nikoliv prvoplánově - prostě se to zvrtlo. Hledal jsem radu na tehdy čerstvě se rozvíjejících internetových chatech (byl rok 1999). Radu jsem nedostal, zato jsem dostal, co jsem vůbec nehledal. Je to jako drolící se svah. Jak se dostaneš za kritickou linii, už se neudržíš. Dodnes mě to mrzí.
Pak se to doma ohledně sexu trochu zlepšilo a chvíli to bylo i dobré, i když... Leckdo by to možná hodnotil jako sotva dostatečné. Přesto si manželka uchovávala jakousi přehnanou zdrženlivost, či jak to napsat. A postupně se to zase horšilo, frekvence se snižovala. Dnes už ani nemáme společnou ložnici. Přitom jasně vnímám, když k tomu občas dojde, že žádnou dysfunkcí netrpí. Nevím. Nemůžu to pochopit. Zkouším o tom s manželkou víc mluvit, i když dřív jsem taky zkoušel, ale příliš snadno jsem se nechal "odbýt". Dnes se snažím mluvit mnohem otevřeněji o svých pocitech a potřebách a zároveň dobře poslouchat, co mi říká manželka. A přemýšlet o tom. Doufám, že to není "s křížkem po funuse", vždyť nám ještě nebylo ani padesát (i když mně se to už blíží).
Proč to píšu. Nedoufám, že tu od někoho dostanu nějakou radu (jakkoliv bych za ni byl vděčný). Spíš to píšu jako příklad, že to tak funguje leckde; že nevěra není dobré řešení (ty výčitky svědomí bych nikomu nepřál, i když vím, že spousta lidí dnes má svědomí zakrnělé a nebo se tak aspoň navenek tváří); že tenhle stav nemusí být definitivní a zlepšení je možné (snad i pravděpodobné); ale hlavně: že to chce řešit. Nevím přesně jak, ale dobrá komunikace určitě není na škodu. A jsem přesvědčený, že dlouhodobá výrazná nevyváženost přístupu k sexu je pro vztah skutečný problém, který si zaslouží být řešen, třeba i s odbornou pomocí. Nevzdávej to. Hodně štěstí!
0
0
abrakadabra80 abrakadabra80
Chtěl bych ji zlomit... Aby třeba i cizímu dovolila na sebe sáhnout...
kationt12
kationt12
Moje žena by někam, kde by měla být před cizíma nahá, taky nešla. Stydí se na světle i přede mnou :-(
Bude to, jak píše Japonec85cz - nespokojenost s vlastním tělem. Jak jí jen přesvědčit, že je přitažlivá?
0
0
kationt12
kationt12
Nic si z nich nedělej, jsou to voli ze stodoly. Ale to, že velikost penisu určitě problém nebude, to je pravda. A po mém soudu ani úprava či neúprava porostu.
0
0
Dama Dama
Ženy mají rády sex a jejich chutě se samozřejmě mění dle periody.

Někdy ale nechuť ženy vychází z úplně jiných věcí než hormony.

Příklad kamarádka. Je vdaná 17 let. Muž ji dříve pomáhal, komunikoval. teď přijde z práce, sekne sebou k TV neřekne ani čau a večer chce vykouřit aniž by se osprchoval. Ona pak poslouchá kecy o tom jak je frigidní....
kationt12
kationt12
No to se jí opravdu nedivím, že se jí nechce.

U nás ale býval problém nejen se sexem, ale i s jistou řekněme blízkostí, něhou. Býval a je dodnes, i když snad se už blýská na lepší časy. Nevím.

Byla to spíš ona, která nestála o tu blízkost, o pusu na rozloučenou a na přivítání, o letmé pohlazení či obětí během dne. A že by sama projevila zájem o sex, to se stalo opravdu málokrát. Na prstech jedné ruky by to šlo spočítat.

Neumím si představit, že bych po manželce chtěl, aby mi to udělala, natož aby mi ho vykouřila. Musí to nějak vzejít z pohlazení, stisku ruky, objetí, vzájemného kontaktu, kdy to ona začne chtít. A vždy je to uspokojení vzájemné. Jen ta četnost pokulhává. O chuti k experimentu ani nemluvě.

Ano, komunikace je trochu problém. Já jsem se brzo začal bát otevřeně mluvit o svých touhách, protože jsem se párkrát spálil. A přijde mi, že manželka o těch svých nejenže nemluví, ale ani si je snad nepřipustí. Nebo se snad s nimi nechce přiznat mě... nevím.

Mám trochu obavu, že jí na mě něco vadí či jen že jsem ji přestal přitahovat. Jak už jsem napsal, chci jí víc porozumět.

Ona už delší čas mluvila o krizi, ale nikdy jsem z ní nedostal, co jí vlastně vadí či chybí. Vše, co kdy zmínila, mi znělo spíš jako zástupné problémy. Začínám s ní teď víc mluvit i o svých (nenaplněných) očekáváních a zároveň ji pobízím k tomu, ať se nebojí mi do očí říct, co ji vadí. Nevím, jestli to k něčemu může být. Ale fakt je, že nedostatek komunikace (spolu s dalším) je spolehlivý zabiják vztahu.
0
0
kationt12
kationt12
Chápu. Ne s každým a ne vždy. Ne v každé situaci a ne v každém čase. Tomu rozumím. Co by mě ale zajímalo, zda se během času (nebo cyklu?) ta chuť vyvíjí. Zda dochází i ke změnám preferencí, třeba i preferencí určitých chlapů (či typů). Pokouším se porozumět své vlastní ženě. Mám dojem, že po té dlouhé řadě let ji stále nerozumím a mrzí mě to. Jistě, zkouším s ní mluvit, ale jsem přesvědčený, že mi neříká vše. Možná mnohé z toho, co mi neřekne, není ochotná připustit ani sama sobě. Jak jsem už napsal - moc bych jí chtěl porozumět.
0
0