Zrovna dnes na to myslím. A jak moc je třeba pro mě důležitý, aby tu byla pohoda, kam se ráda vracím. A je zvláštní, že jeden člověk to dokáže pokazit všem

Vždyť si tu píšeš, co chceš. Nikdo Tě neumlčuje, ale stejně budeš furt kvičet, jak jsi utiskovanej.

Všiml jsem si.

Mám jiný recept, jak vycházet s lidmi. Vědět, kam až můžu dojít, než zajdu příliš daleko.

Davvaji, tvoje potřeba kopnout si do někoho hned v první minutě jeho návratu jen potvrzuje, jaký jsi ubohý digitální mrchožrout. Frank tu píše o lidských věcech, zatímco ty tu jen slintáš nad cizím neštěstím, abys na chvíli zapomněl na svou vlastní bezvýznamnost. Místo trapných keců o terapiích by ses měl zamyslet, proč máš potřebu se krmit na lidech, kteří mají aspoň odvahu něco tvořit. Tvoje ‚vůně‘ je jen zápach někoho, kdo umí jen bořit, protože sám nic nedokáže.

Relaps po 3 dnech není na nováčka v teatrálních odchodech špatný. Jiní velikáni to nezvládli ani po mnoha letech. Terapie zdarma je holt jiná vůně.

Tak samozřejmě, že internetové prostředí nám trochu dovoluje si hrát na lepší lidi. Ale nemyslím si, že to tak dělají všichni. Pořád je tu dost lidí, kteří prostě řeknou narovinu, jak to je. Divil by ses, kolik lidí jsou tady jenom jako pozorovatelé a když si s nima pak píšeš, tak jsou normální a lidský. Já si třeba taky hraju na namistrovanou mrchu, ale ve skutečnosti jsem možná puťka, která doma šlape jako hodinky. Příliš jste se zaměřili na povahy všech diváků. Mnohem důležitější je přitáhnout si lidi, kteří takový nejsou. A je jich tady dost. Věř mi.

Já taky ne, ale jinak všichni.

Bože Franku přemýšlej. Proč myslíš, že sem všichni chodí? Aby si našli někoho na šukání. Nebo o tý pohádce aspoň snili. To jenom ty se sem chodíš předvádět.

Ne. Že by sis tady teď realizoval ty svoje pohádky, který doma nemáš. Momentálně v autě teda. 😁

Tak to já jsem myslela jiný pohádky teda. Sakra.