V obýváku to vonělo skořicí, jehličím a něčím, co Tomáš nedokázal přesně pojmenovat – možná nostalgií. Za oknem padal sníh, u televize běžela nějaká stará pohádka bez zvuku a na nízkém stolku mezi dvěma křesly stála lahev červeného, kterou už dávno měli dopitou. …

Noční na chirurgii měly zvláštní atmosféru. Chodby ztichly, světla byla tlumená a nemocnice působila spíš jako kulisa než skutečné místo. Pacienti spali, monitory jen občas pípaly. Seděli jsme spolu u sesterny, dvě unavené postavy v scrubs, ale mezi námi to jiskřilo…