S Markétou jsme pracovali na jednom projektu, takže občas byl nějakej firemní večírek, občas třeba pivko s kolegy po práci. Jednou trochu víc pod vlivem jsem se prořekl s Amatéry. A Markéta hned, že chce vědět, jak se tady jmenuju, protože tu taky je. Neřekl jsem jí to…

Bylo to jeden telefonát, že přijede. Emočně jsem v tu dobu byla na dně. Přímo doslova!!! Rozhozená ze všeho... No vzpomínka zamrazit. Pak , když jsem slyšela jeho hlas v telefonu jsem se uklidnila, ikdxz slzy štěstí. Prý t.y se mě bojíš?? Já na to odpověděla, že ne ne…

Třicet let. Třicet zatracených let. A stejně, když Lenka vstoupila do sálu hotelu, David ji poznal okamžitě. Vlasy měla kratší, boky širší, ale ten pohled – to byl ten samý pohled, jaký si pamatoval z lavice o dvě řady dál. Večer ubíhal rychle – pár drinků, vzpomínky,…

Bylo pozdě večer. Teplý vzduch voněl po jehličí a vlhkém dřevu. V chatě u lesa praskal krb, světla byla ztlumená a ticho mezi Klárou a Terezou začínalo být hlasitější než jakýkoliv rozhovor. Seděly naproti sobě na měkkém koberci. Víno už dávno ztratilo chlad, ale…