Honzik_Proton

Jsem mimostádní kus, kterého je těžké zařadit do nějaké škatulky.
Nejsem mladý, krásný, hubený. Jestli to někomu vadí, je to jeho věc. Láhev archivního vína, právě vybraná ve sklípku, není tak nablýskaná jako v supermarketu. Tak se cítím.
Dělám jen věci, které mě baví. Třeba sport. Za pingpongovým míčkem se honím jak pes a dvě hodiny jsou mi málo. Jsem rád, když prohraju. Je to důkaz toho, že jsme si výborně zahráli. Z kolektivních sportů jsem přišel na chuť volejbalu. Z adrenalinových mám rád leteckou akrobacii.
Líbí se mi holky hubené, o dost mladší než já. Netřeba mít obličejík jako miss. Raději mám osobitost, šmrnc. A hlavně, hlavně, hlavně... úsměv.
Na sexu mě nejvíc baví holčičí orgasmus. Mušlička je jako hudební nástroj. Pomalu, něžně. Jako s pannou.
Nějaké poselství na závěr? Přijď na dvojku dobrého vína, popovídáme, omazlíme se, zasportujeme. Na životě je krásné, že nevíš, co přinese zítřejší den. Možná jen chvilkovou známost. Nebo kamarádství, přátelství či vztah.