Píšeš to úplně přesně a úplně přesně píšou i spoluamatéři v komentářích. Taky tu hledám, asi už víc než tři roky, taky jsem byl a jsem občas na bdsmlife, a nikde jsem neuspěl. (Lajfko, jak mu frekventanti říkají, je o poznání inteligentnější, lidi se tam nespamujou, mluvějí na rovinu, ale stejně se na rovinu odmítají. Pořád se ale pěkně respektují, to je tady výjimka.)

Proč nenacházím? Nevím. Nápady (myslím) chrlím, jak jen můžu, ale zřejmě podmínky mám asi tak příkré a ženských je tu tak málo, že prostě nemám šanci. Chci někoho opravdu úchylného v zálibách a přitom dokonale spolehlivého v organizaci. Prostě se domluvit, že od tehdy do tehdy (pracovní dny přes den) budeme tam a tam (nemáš-li místo, tak azyl) dělat věci naprosto na hlavu padlé, spontánně a za hranou zcela bezpečně a kultivovaně páchat odsouzeníhodné prasárny, se systematickou přípravou a vědeckou metodikou. A pak se zas rozejdeme a do příští domluvy se nebudeme nijak k sobě znát. Asi chci jednorožku...

Jednoho by to málem naplnilo smutkem, ale já se nevzdám a vytrvám. Jak tu někdo taky někde psal: lidi nezměníš, nepokoušej se o to. Jedině můžeš hledat jiné. Tělesnou schránku ještě dokážu snad pár let s rozumným úsilím držet atraktivní nebo aspoň neodpudivou. Zároveň si škodím tím nedostatkem obrázků v profilu, ale říkám si, že přece napřed musí být akce, a pak z ní záznam. Nefotí tu některá ráda? Potřeboval bych zdokumentovat nějaký atypický zážitek...

Tím vlastně dokládám, (1) že to taky vidím bledě, a (2) že smutek je nejlepší zahnat činností, i když neplodnou.