pestrechvilky
Chlap po letech často nehledá „hezčí ženskou“. Hledá verzi sebe sama, kterou vedle nové ženy na chvíli zase zažije. Tu verzi, která je žádoucí, dravá, obdivovaná, neotrávená, nezavalena účty, dětmi, prací a domácím provozem. Nejde jen o cizí tělo. Jde o cizí pohled. O pocit: „Ještě nejsem jen manžel, táta, dodavatel, řidič a člověk, co má vynést koš.“
A tady, dle mého, text trefuje hřebík: být chtěný je někdy silnější než chtít.
Když muž cítí, že po něm někdo skutečně touží, ne že ho jen toleruje v rámci dlouhodobé smlouvy o společném bydlení, může mu to úplně vypnout mozek. Ne proto, že je jeho žena horší. Ale protože doma už často není v roli milence. Je v roli součástky systému.
Ale zároveň bych jako muž řekl: tohle není omluva pro buranství. Sedět vedle krásné ženy, která se tě dotýká, a mezitím okatě slintat po každém zadku na pláži, není „biologie“. To je nedospělost, pohodlnost a trochu obyčejná neúcta. Dívat se je lidské. Dělat z vlastní ženy neviditelný kus nábytku je už něco jiného.
Ano, novost je brutálně silná. Ano, mužský mozek na ni reaguje často primitivně. Ano, touha jiné ženy umí být pro chlapa skoro droga. Ale jestli muž vedle sebe přestane vidět ženu jen proto, že ji vidí každý den, není to jen tragédie dlouhodobého vztahu. Je to i jeho lenost dívat se pořádně.
Rohlíková teorie je vtipná, ale člověk není pečivo. Ve vztahu nejde jen o to, že po dvaceti letech dostaneš chuť na housku. Jde taky o to, jestli ses dvacet let vůbec snažil ten svůj „rohlík“ vnímat jako něco živého, proměnlivého a ne samozřejmého. :)
Protože rutina sice vleze do každé postele. Ale někdo jí tam ještě ustýlá.
A tady, dle mého, text trefuje hřebík: být chtěný je někdy silnější než chtít.
Když muž cítí, že po něm někdo skutečně touží, ne že ho jen toleruje v rámci dlouhodobé smlouvy o společném bydlení, může mu to úplně vypnout mozek. Ne proto, že je jeho žena horší. Ale protože doma už často není v roli milence. Je v roli součástky systému.
Ale zároveň bych jako muž řekl: tohle není omluva pro buranství. Sedět vedle krásné ženy, která se tě dotýká, a mezitím okatě slintat po každém zadku na pláži, není „biologie“. To je nedospělost, pohodlnost a trochu obyčejná neúcta. Dívat se je lidské. Dělat z vlastní ženy neviditelný kus nábytku je už něco jiného.
Ano, novost je brutálně silná. Ano, mužský mozek na ni reaguje často primitivně. Ano, touha jiné ženy umí být pro chlapa skoro droga. Ale jestli muž vedle sebe přestane vidět ženu jen proto, že ji vidí každý den, není to jen tragédie dlouhodobého vztahu. Je to i jeho lenost dívat se pořádně.
Rohlíková teorie je vtipná, ale člověk není pečivo. Ve vztahu nejde jen o to, že po dvaceti letech dostaneš chuť na housku. Jde taky o to, jestli ses dvacet let vůbec snažil ten svůj „rohlík“ vnímat jako něco živého, proměnlivého a ne samozřejmého. :)
Protože rutina sice vleze do každé postele. Ale někdo jí tam ještě ustýlá.
13
1
pestrechvilky
42 fotek (konečná odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec) 5 videí. 5 je šťastné číslo. 😉
0
0
pestrechvilky
Číšník v práci není úplně nejlepší test přitažlivosti 😁 Může být zadaný, vystresovaný, profesionální nebo prostě jen nevěděl, co na to říct. Nedělal bych z jednoho „je to se mnou těžké“ závěr, že je konec světa a chlapi už si o tebe neopřou ani kolo.
1
0
