Jedna noc pod štíty
Alpy byly tiché. Sníh ležel vysoko na vrcholcích, ale dole v údolí už začínalo jaro. V horské chatě vonělo dřevo, víno a lehký chlad, který zůstával ve stínech. Vanda přijela sama. Před rokem jí zemřel manžel a poprvé od té doby si dovolila odjet někam bez minulosti.…
Podvečer v Telči
Telč v podvečer voněla vodou a starými zdmi. Slunce se odráželo od hladiny Štěpnického rybníka a náměstí pomalu ztrácelo ruch turistů. Břetislav ji poznal okamžitě. Ester. Stejné oči. Jen kolem nich jemné vrásky, které jí slušely víc než jakákoli mladická…
Podzim na vysoké
Noc v Ďáblících
Panelák v Ďáblicích měl ten typický večerní klid. Tlumené světlo na chodbě, vzdálený zvuk výtahu a vůně večeří, které se mísily mezi patry. Iveta bydlela o patro níž než Mirek. Třicet dva let, tmavé vlasy, pevné boky a pohled, který si uměl říct o pozornost, aniž by…
Podzim v Petrohradu
Noc na prahu ticha
Klid mezi dechy
Halina nikdy nebyla typ ženy, která by se cítila sebejistě v davu. Byla baculatá, měkká, s očima, které se uměly smát, a s úsměvem, co uměl utišit jakoukoli nejistotu. Když vešla do kavárny, kde pracoval Bob, drobný a štíhlý číšník, byla to spíš ona, kdo se usmál první…
Chutě v teple
Aleš šel do sauny spíš z nutnosti než z touhy. Poslední dobou mu kolegové říkali, že by měl trochu vypnout a myslet i na sebe. V jeho pětatřiceti už nebyl žádný atlet – trochu bříška, ale jinak sympatický chlap, který působil spíš přátelským než dravým dojmem. V sauně…
Setkání s hvězdou
Byl páteční večer a Čestmír, teprve jednadvacetiletý, se rozhodl zajít s přáteli do baru v centru. Vzduch voněl drinky, hudba hrála hlasitě a všude se mísil smích s šumem hlasů. Zatímco jeho kamarádi tančili, on se usadil u baru, aby si odpočinul. A tam ji uviděl.…
Poslední v budově?
Byl pozdní večer, většina lidí už odešla domů. V moderní administrativní budově svítila jen pár světel. Emil, šedesátiletý, šedovlasý muž na pozici firemního administrátora, seděl u stolu a dokončoval papírování. Myslel, že je v celé kanceláři sám. Dveře se tiše…