Klášter byl tichý, jakmile slunce zapadlo za obzor. Sestra Klára klečela před oltářem, ruce spjaté v modlitbě. Kamenné stěny kaple odrážely ozvěnu jejích šeptaných slov, ale myšlenky jí utíkaly jinam. Její tělo bylo oblečené do prostého hábitu, avšak pod těsnou látkou…
Do místnosti tiché, v tlumeném svitu, vkročí deset těl, v pohybu citu. Čtyři ženy v šatech z jemného hedvábí, šest mužů v očích oheň, co se neuhasí. Hudba hraje, lehce šeptá, vlny vínem barveného nektaru se setřásají z rtů. Doteky náhodné, těla se chvějí, napětí roste…
Byl pozdní večer, když Anna dorazila na tajnou společenskou akci, o které jí vyprávěla její nejlepší kamarádka. Nikdy dřív na podobném místě nebyla. Luxusní vila na okraji města, svíčky osvětlující cestu a tichá hudba linoucí se z otevřených dveří. Nervózně si uhladila…
