Já jsem holka okatá Ač srdíčko mám ze zlata Rozbuší ho naplno Jen mundúr německý Čapka s lebkou stříbřitou Boty s podrážkou pobitou Pistol hezky nabitou A gatě jezdecký Já mám tak ráda Uni-uniformy Helmičky s blesky Holínky lesklý A železný kříž. Já mám tak…

Povídka o tom, co je vlastně už dlouhý čas mou vlhkou a divokou masturbační představou... Když sněhy roztály, první sněženky uvadly a jarní větříky, už docela vyhřáté sluncem, šířily vůni čerstvě rozkvetlých šeříků, přišel máj, měsíc lásky a také velkého osvobození. …

Toho dne krásně hřálo slunce, začal první květnový týden roku 1945, plný už jarních vibrací, příroda se probudila do své divotvorné krásy všech barev a vůní, poupátka květů už všude pučela, lákající včely, čmeláky a jiné opylovače, stromy už zářily svěží zelenou. V…

Další veselá příhoda z divokého života pana kapitána Altara Epetulexe, drsného velitele Strážné jednotky 3... „Jak je možné, že jste neprovedli analýzu pomocí monitorovacích dronů flóry v asteroidové džungli!!!! Jak je tohle, kurva, vůbec možné!!!!“ hřměl kapitán…

Agnieszka se uchýlila do bezpečné náruče starobylého kostela v polském Štětíně, okolo už pár let zuřila krvelačná druhá světová válka, za každou oběť téhle sadistické mašinérie ji krvácelo srdce a neměla již slz pro oplakání nesmírného utrpení prostého lidu. Svou duši…

Povídka z jiné planety z jiného vesmíru, ale ve své podstatě takřka stejného, jako je ten náš... Tak jako každý rok, i nyní, se na vojenské základně Trixidon – 3, jež měla pod palcem pořádek v galaktickém sektoru 3 Modré velitelské planety, konalo školení Bezpečnosti…

Konec dobrý, všechno dobré - 3. část Jindřiška s Fritzem zamířili do Ludgeřovic, do kostela sv. Mikuláše, aby se poradili s místním farářem, co s touhle prekérní situací. Kněz je pozval k sobě do kanceláře a uctivě čekal, co z nich vyleze. „Podívejte, otče, já nevím,…

Ať žijí duchové – 1. část Tento den, pro Jindřišku velmi výjimečný, připadl na pátého července. Zrovna měla narozeniny a konečně se jí podařilo osamostatnit od rodičů a sehnat si vlastní, maličký, ale svůj byteček v Ostravě. Kompletně již přestěhovaná, se pohodlně…

Tak to ne, můj milej, německej - 2.část "Jindrulko, ty jsi nějaká přetažená…“ pohladila chlácholivě maminka Jindřišku po vlasech „spala jsi dobře?“ „Ani moc ne, mám poslední dobou nějaké noční můry, mami…“ zaobalila noční šoust s duchem německého vojáka do společensky…

Esesácký ples - 5. část Když se Eliška probrala do nového rána, značně rozbolavělá po včerejší vypjaté situaci, Helmuth byl pryč. Hodiny ukazovaly jednu odpoledne a Eliška byla překvapená, že ji nepřišel vytáhnout z postele, když nebyla v sedm nachystaná v pracovně.…