Jeden retro, ke kterému se často se slzou v oku vracím, protože to byl ten kouzelný čas, kdy nás byl plný dům a byli jsme všichni šťastní. Krása ticha Co bych za ni kdysi dala, za tu krásnou chvíli ticha, tehdy nedostižnou, kdy sama bych v tichu seděla,…

Ani nevím jak se to stalo, ale zase se zákeřně zezadu dostavila chuť kouknout na amatéry a něco malého tam přidat-jen pár slov. Možná to zvedání si tlaku nad výsledkem voleb, porouchaný kotník-zkrátka celý den doma a ke všemu sama. Hrozné!!! A tak jsem si řekla: Proč…