Sedíme na baru už aspoň půl hodiny. Ona je samá legrace. Ucucává limonádu, “pít nemůžu, řídím půlku planety,” honí si co chvíli triko.  “Jestli mi okamžitě neseženeš cigáro, tak už tě fakt proplesknu.”  “Na to bysme museli ven.” “Na proplesknutí? Vůbec ne.! “Na cigáro.…

Nevidíme se každý den. Dva, tři dny v týdnu. Odpoledne, večer. Málokdy přes noc. Nikdy nejspíš nebudeme žít společně. Přesto si tě ale nárokuju celého. Ovládám tě. Chci mít kontrolu. Vím, kde jsi, s kým tam jsi, co tam děláš, co kde a s kým budeš dělat pak. Já…

Schůzka začíná v pět, do objednaného a zaplaceného azylu jsem ale dorazil už o hodinu dřív. Musím všechno připravit. A sebe taky. Jdu zavalenej taškama věcí, které dorazily z eshopu. Ty budeme zkoušet. Nejdřív zkontroluju, jestli je všechno v pořádku. Uklizeno, nic se…

Ivetka na mě špulí svou zadní díru. Hrcla si přede mě obkročmo na židli, trochu jinak, než se na židli sedí normálně. Zaprvé obráceně, opěradlem dopředu, a zadruhé až na její konec, takže její prdelka ční krásně do prostoru. A o to tu jde. Ivetčina prdelka tu hraje…