(2. série, 8. díl) Kuchyní voněla káva, lehce přepálený toast a ženský parfém. Nedělní světlo bylo bledé a měkké, líně pronikalo skrze žaluzie a hladilo nahou kůži na stehnech. Sára seděla za stolem, jen v tričku, které sotva zakrývalo boky. Diana vedle ní, vlasy…

(2. série, 7. díl) Ložnice voněla potem, parfémem a zbytky levandulové koupele. Ticho bylo měkké, ale hutné, jako by se dalo krájet. Na zemi vedle postele klečela Laura. Tělo měla nahé, s jemnými otlaky od dlouhého sezení na tvrdé podlaze. Vedle ní Adam, stejně nahý,…

(2. série, 6. díl) Po snídani zůstal v kuchyni dozvuk ticha. Vzduch byl nasáklý vůní kávy, ale pod ní už znovu pulsovalo něco jiného. Něco tělesného. Vzrušivého. Nevyřčeného. Sára si bezstarostně hrála se lžičkou mezi prsty, zatímco Diana si protahovala bosé nohy pod…

(2. série, 5. díl) O pátečním večeru měla Laura trochu jiné představy. Představovala si, jak si vyzvedne Adama u Sáry a Diany – po týdnu, kdy jim sloužil, nahý a zamčený. Už jen ta myšlenka, v jakém musí být stavu, ji dokázala neuvěřitelně vzrušit. Celý týden si to…

(2. série, 4. díl) Mírný chlad dlažby pomalu pronikal do jeho kolen. Ponížení se stalo neoddělitelnou součástí jeho existence. Klec těsně obepínající jeho otlačený penis a varlata mu už nepřišla jako cizí předmět. Byla součástí jeho těla, jeho identity. Jako když si…

(2. série, 3. díl) Po večeru plném zvratů a nečekaných překvapení, byla první noc plná divokých snů. Když se Adam probudil nahý a zamčený na matraci v cizím bytě jako otrok dvou žen, chvíli přemýšlel, jestli to není stále ještě nějaký zvláštní sen. Nebyl. Byla to nová…

(2. série, 2. díl) Cvaknutí zámku ještě doznívalo v jeho hlavě. Ne hlasitě – jako hřebík zatlučený do dřeva. Nevratně. Laura mu naposledy přitiskla dlaň k rameni a zašeptala: „Promiň, čumáku… Aspoň si mě začneš vážit. Ona na tebe hodná nebude.“ Pak se od něj zvedla.…

(2. série, 1. díl) Uběhlo několik týdnů od chvíle, kdy Laura a Adam překročili hranice, které si kdysi ani nedokázali představit. Od té doby se všechno změnilo. Už to nebyly jen hry. Nebylo to přehrávání rolí. Byl to nový řád – tichý, pevný, skutečný. Životní rytmus,…

(1. série, 11. díl) Adam seděl v obývacím pokoji a zadumaně zíral do prázdna. V rukou držel malé keramické prasátko. Bylo těžké uvěřit, že tahle nenápadná věc změnila všechno. Když ho poprvé napadlo napsat na papírek své tajné přání a uložit ho dovnitř, netušil, co…