chtěl bych přispět svou povídku do soutěže stopaři a stopařky: Stalo se to jednoho horkého letního dne, kdy jsem se vracel z práce. Byl to ten typický letní den, kdy i pozdě odpoledne slunce pře sklo auta pálí a vše, úplně vše je rozpálené. Jel jsem domů, okýnka od svého auta otevřené dokořán. Všude dokola byla, jak už to v parných srpnových dnech bývá, spálená, žlutá tráva. Okolní příroda byla…