Když byl ten Beltaine . . . tak jedna pohádka pro Vás. Držím se tě. Vedeš mě bosou, nahou . . . zranitelnou. Vedeš mě po trávě, která obtáčí se okolo mých kotníků. Vnímám vůni rašelinové prsti i kvetoucích vřesů, prosycenou pryskyřicí nízkých klečí tonoucích se v tůních a propadajících se do dna duše země. Studený vítr povlává mými vlasy. Nevnímám to. Jdu. Srst tvého těla hřeje mě v meziprstí…

Ráno měla jednání s vedením. Věděla, že to zase bude jako vždy o tom, co kdo udělal blbě a neudělal vůbec. Některé zakázky procházely transformací z hlediska personálního obsazení a starostí s tím související padaly na její hlavu. Nebavil ji ten den. Když skončili, měla ten den už padla. Diář se jí přeskupil na poslední chvíli do poněkud štíhlejšího pátečního vytížení, takže kvitovala, že mohla…

Dveře se otevírají a jdeme dál. Do útrob saunového ráje. Už v šatně mi předáváš malou papírovou taštičku s logem italské značky spodního prádla. Jsem překvapená. Bylo to jen flirtování a provokování, které jsi vzal vážně. Tuším v ní černé, krajkové brazilky či něco na ten styl. Usmívám se. S pocitem rozmazlované bohyně taštičku dávám do skříňky a jen zabalená do sarongu jdu s tebou do sprchy. …

Usínám s představou polibků v rozespalých polštářích. Usínám, když tvé teplo pohltí můj chlad. Ve chvíli, kdy není stud či rozpaky. Kouzelný okamžik, kdy vlny oceánu laskají nekonečná nebesa v jejich klíně plném hvězd. Stejně jako ty laskáš můj klín svými rty. Tvé dlaně drží mé boky, když se můj svět poddá proudům divoké řeky mého chtíče. A já vím, že nechci už čekat. Kdosi v mé hlavě vyťukává…

Seděla ponořená do termálního vody bazénu hotelu, který byl na Islandu. . . kdesi uprostřed pustiny mezi sněhem, ledem a polární září. Teplá voda obtékala její kůži a zpomalovala zběsilý tok myšlenek. Oční víčka jí zavírala tma polární noci. Tak dlouhé, temné a přesto plné hvězd a barev. Jen se soustředila na svůj dech. Bylo to jako by se učila znovu dýchat po narození. Znovuzrozená. Její život…

Prší. Sedím v autě a ještě cítím brnění v podbřišku z naší diskuze ráno. Myslím na tebe. Myslím na to, co jsi psal. Jak jsi ve slovech ztrácel sebekontrolu. Jak jsi se udělal. Představuji si tvůj krásný tvrdý penis s žaludem, co vybízí k tomu, abych ho vzala do úst. Prší víc. Skla v autě se rozpíjí do tekoucího monolitu. Představuji si tvůj orgasmus. Jak stříkáš. Na moje brýle, prsa, bříško...…

Seděla v rudém křesle, v koutě místnosti plné lidí. Dívala se, jak se před ní utváří skupinky a páry, které dřív či později budou shluk na sobě a v sobě propojených těl. Její křeslo jí dávalo výsostnou pozici. Byla tou, kdo toto soaré pořádal každý rok. Kdo se bavil pohledem. Všichni si mysleli, že to ona dělá zábavu pro ně. Ve skutečnosti ale oni byli těmi, kdo bavili její unuděnou zhýralost. …

Ona skoro čtyřicetiletá milfka. Prsa čtyřky, velký boky. Vlasy skoro černé až do půl zad. Oni? Dvě osvalená hovada. Jeden 195 a druhý 190. Oba modroocí. Oba naprosto dokonalé vzory maskulinity. Měla mokré kalhotky už jen když je viděla oblečené. Teď už byli na hotelovém pokoji. S velkou vanou, balkónem . . . A velkou postelí. Ona uprostřed. Už jen v těch černých, krajkových kalhotkách.…

Stojím u okna a dívám se ven. Na dlažbu pod oknem. Na omítku protějšího domu. Modré nebe nad jeho střechou. Utíkám v myšlenkách přes její hřeben. Do další ulice. Do další čtvrti. Vnímám ten okolní klid líného rána. Zastavím se u břehu Elbe. U starého kamenného mostu. Pod rozkvetlou třešní, kde mě líbáš. Jsem šťastná. Směju se, protože mě děláš šťastnou. Tvá dlaň drží tu mou. Vím, že je to jen teď…