Opravdu den na nic?

27. 4. 2024 · 1 934 zhliadnutí BosorkaZhor

Ráno měla jednání s vedením. Věděla, že to zase bude jako vždy o tom, co kdo udělal blbě a neudělal vůbec. Některé zakázky procházely transformací z hlediska personálního obsazení a starostí s tím související padaly na její hlavu. Nebavil ji ten den.

Když skončili, měla ten den už padla. Diář se jí přeskupil na poslední chvíli do poněkud štíhlejšího pátečního vytížení, takže kvitovala, že mohla lodičky vyměnit za kecky, sednout do auta a odjet pryč. Když byla už na cestě domů, napsala mu. Co dělá. Chtěla ho vidět. A co kdyby náhodou byl někde služebně poblíž, nebo se odněkud vracel. Domluvili se, že se potkají na místě, které znala. Vodní plocha s příjemným břehem, po kterém se dalo procházet dlouhý čas.

Převlékla se jen do pohodlných šatů a vyrazila. Sešli se na místě. Vzpomněla si na slova své kamarádky "kousni do citrónu". Smála se, bylo jí dobře. Milovala ty drobné polibky v kůži. Jeho dlaň ve své. Ukradla si ho pro sebe a užívala si ho.

Došli na písčitou pláž, kde se posadili. Když se otočila, aby se zády opřela o jeho hrudník, začal pomalu kasat její šaty nahoru, aby se dotýkal jejího těla.

Rozevřela svá stehna, aby jeho doteky mohly pokračovat. Zastavil se ve chvíli, kdy si uvědomil, že nemá kalhotky. Zaváhal. Měl pokračovat? Byla roztoužená, vrněla jak kočka a pokud měla na něco odpovědět ne, tak by to bylo jen na to, kdyby přestal. Chtěla znát jeho myšlenky. Protože bylo vidět, že právě ty nevyřčené ho brzdí v tom, aby udělal to, co chtěla. Chtěla, aby tu jednu myšlenku řekl. Jen tu jednu jedinou. Nebylo to pro něj jednoduché. Věděl, že pak se těžko bude schopen krotit. Chtěl ji a tak jí to řekl.

Nastavila se jeho dotekům. Podsadila svou pánev tak, aby jeho prsty zajely do ní... Cítila, jak tento pohyb zarezonoval v jejím podbřišku. Povytáhl je, aby za okamžik byl zase v ní. Její ústa se rozechvěle rozvzdychala. Mezi nádechy šeptala, ať nepřestává. Chtěla to. A nejen tohle. Chtěla si od něj vzít vše. Každý milimetr jeho erekce vnikající do ní.

Vrtěla bokama v jeho klíně. Cítila, že i on chce víc. Otočila se k němu čelem. Podkasané šaty nechala spadnout přes boky a stehna tak, že nebylo vidět co se děje pod nimi. Rozepla jeho kalhoty a osvobodila jeho penis ven. Byl krásně tvrdý. Naběhlý žalud si říkal o projevení péče. Jen se kousek poposunula a nasunula se na něj. Mezi stehny cítila jeho ztopoření. Ještě se kontrolovala. Ale už nechtěla. Viděl jí to na očích. Oba věděli, že pár metrů od nich vede pěšina, po které chodí už čas od času lidé. Připomněl jí to. Věděl, jak hlučná umí být. Podívala se na něj. Ještě maličko se posunula, až ucítila jeho žalud na svém klitorisu. Zhoupla se v bocích tak, že ucítila jeho pohyb směrem dolů. Párkrát pohyb zopakovala. Jezdila po něm. Užívala si to. I pohled na něj. Snažil se ovládat. Ještě chviličku... To chtěl vydržet. Než maličko změnila úhel pánve a on do ní zajel. Ucítila, jak vyplňuje její fyzické prázdno v rozkroku svým krásně nadrženým pérem. Neustála to úplně v tichu. Ale snažila se. Jen pomaličku a nepatrně vrtěla bokama, přesně tak akorát, aby dráždil její bod G. Pasoval do ní tak, že se nemusela snažit moc. Tělo si intuitivně samo našlo cestu.

Jeho ruce si ji narážely ještě víc na jeho tělo. Cítil, že se mu brzo udělá doslova pod rukama. Chvěla se. Kontrolovala víc dech. A její vzdychání bylo víc o snaze nebýt hlučnou. Ještě pár pohybů... A začala to cítit ve svalech končetin i konečcích nervových zakončení. Jemné mravenčení říkající ji, ať nepřestává. Stáhla se uvnitř. To ho dostalo. Cítil, jak ho uvnitř obepíná. Opodál začaly být slyšet hlasy. Zaklesl do ní a ona... Stihla to. Věděl, že ano, protože mu v rozkroku tekla exploze jejího mokrého orgasmu. Udýchaná vtiskla svůj obličej do jeho ramene, aby kolemjdoucí nepoznali víc, než co slyšeli. Prošli.

Jeho chuť neopadla. Začala se na něm znovu vrtět. Už ne jak vyhovovalo jí. Už tak, aby se mohla dívat na něj, jak on ztrácí kontrolu. Chtěla cítit jeho výstřiky do ní. Jeho sperma smíšené s její šťávou. Nečekala až tak dlouho. Udělal se do ní. A bylo to krásné. Byl to ten spokojený moment, kdy si uvědomila, že zpět půjdou stejnou cestou a ... Že ona ani teď nebude mít na sobě kalhotky.