Sci-Fi - Erotické poviedky

Hluk lisovacích strojů rytmicky duněl halou a do vzduchu se uvolňovala charakteristická vůně zahřátého plastu. Pro většinu lidí to bylo úmorné prostředí, ale pro Annu a Tomáše představovala továrna na hračky celý jejich svět. Anna pracovala na konci linky u kompletace. Jejíma rukama denně prošly tisíce drobných dílů. Skládala dohromady barevné stavebnice, lepila oči plyšovým medvědům a…

"Ahoj, vítejte u strízu. Vždy jsem si přála být entita na kosmické lodi. Ale ne za takových okolností. U fizzu do sadltonu! Podle všehio, jsem poslední žijící člověk. Proč? Jestli jste byli někde pod kamenem, tak teď asi doslova! Hahaha! Friolané chtěli ode mne jen zjistit, kde je Urol. Bylo jim totiž jasné, že se Buttlander nemůže vrátit, byť má tvar hrenolu. Papírovat se jim taky nechtělo, a…

Všechny postavy a události jsou vymyšlené (NAKZ neexistuje). Je to scifi z možné blízké budoucnosti. Navazuje na moji povídku s AI Fembotem Lianou. "Roboti nám berou práci!" Navrhoval tehdy starý pan Alois nový slogan. "To zní fádně a nudně!" Řekla Fiona. Do politiky vstoupila ve svých čtyřiceti. "Co takhle: Femboti nám vzaly partnery?" Navrhla Fiona. "Sex přece prodává!" Dodala. "No to je…

"Znám zatím svět jen z perspektivy tvých AR brýlí." Řekla Liana, když se rozloučili s dalším párem. "Mám více svůj vnitřní" Dodala. "Ta neznámá žena, co po tobě hodila klackem a nadávala ti..." "Co s ní?" "Žárlila na tebe?" Děsila Liana. "Pochybuju, neznám ji totiž." Odpověděl jsem. "Líbí se ti to? Mám začít taky žárlit?" Zeptala se. "Rozhodně ne!" Řekl jsem. "Ani trochu?" "Ale já žárlím,…

Ahoj, jsem Milouš a mám krizi středního doletu. Nejen z mého věku. V roce 2035 mi táhne na čtyřicet. A co dělám? Konstruuji bionické penisy. Už to bude pár let. Dříve bych nevěřil tomu, že jde něco podobného vůbec vyrobit. Ale se správnými materiály je to překvapivě snadné. Z čeho se takový bionický penis skládá? Hlavní je nanomateriál, blabla silicon a šestiaxiální grafen. Ten simuluje i…

Nevím kam bych to zařadila ale mám v představách a snech jen jednu scénu a ta začíná takhle: Jednou takhle při pátečním večeru kdy končím v práci po 22:30 chodívám přes malinký lesíček který je dlouhý asi jen 300metrů ale v noci nejde vidět skoro ani na krok takže jdu s mobilem v ruce a mám zapnutou svýtilnu abych viděla na cestu a najednou BOOM facka a vrhne se na mě maskovaný velký přes 200cm…

"10! 9! 8! 7! 6! 5! 4! 3! 2! 1! F!" Odpočítával celý svět, když se na impaktním kurzu k asteroidu přibližovala Starship nacpaná atomovkama. Na noční obloze byl vidět nepatrný záblesk, ale oficiální názem mise "F!" lidstvo spojoval. O pár minut později byl znám výsledek. "Asteroid byl odkloněn, nebo zničen!" Zněla ve zprávách optimistická zpráva. Hned poté byl projev, kde 2026-BUZ byl sice dobrý…

Nepřišel jako někdo nový. Přišel jako někdo, kdo se vrací. Seděli jsme naproti sobě a svět kolem – talíře, sklenice, hluk restaurace. A přesto. Když se naše ruce potkaly, nebylo v tom váhání. Žádné „můžu?“ Jen jistota: ano. Ten dotek nebyl začátek. Byl pokračování. Mluvili jsme, smáli, jedli. Ale pod tím vším se pomalu rozlévalo něco. Něco, co si nesedá na rozum, ale rovnou do těla. Poznáš…

"Vy asi nejste zdejší, co?" Ŕekla opilá Žralena, když se Kundor snažil s vypětím sil a pištěním svého reaktoru vzlétnout ze staveniště. "Helikoptérou jsem už letěla, ale kde jsou vrtule?" Dodala zmateně, když se Urilovi podařilo stroj vybrat. Zatímco Žralena Urelovi sahala do rozkroku, což uměla lépe, než točit její streamy. "Ale helikoptéry přece nelétají tak vysoko?" Dodala zmateněji, když za…