. . . a dívám se na tebe. Je přesně ten den, kdy sedím ve svém křesle a při pohledu z okna cítím špetku jemné nostalgie. Té spokojené nostalgie. Vzpomínky se vynořují a mizí. Ale některé se po čase vracejí častěji a jiné se naopak zase na čas zasouvají hlouběji, aby…