Erotický blog
Užijte si autentické erotické články a příběhy od našich uživatelů. Sdílejte své zážitky a fantazie.
Lotosový květ
Nad lotosovým květem na vteřinu zastavil se čas
Na břehu cop si plete dívka, jež má velmi tichý hlas
Je slyšet klapot větru o koruny sekvojových dřev
Na tisíc kilometrů slyším její velmi něžný zpěv
J.Nohavica/Píseň psaná na vodu
Korálky růženínu, sedmnáct růžových kuliček, rozdělených čtyřmi korálky ametystu. Stříbrný přívěsek ve tvaru lotosového květu.
Dárek.
Všechno na světě, po čem člověk touží, koncentrováno v drobných průsvitných kuličkách.
Náramek přání.
Co si mám přát? Všechno mám. Co nemám, to nepotřebuji.
Pod oknem kvetou fialové astry, přichází podzim. Listí stromů na zahradě…
Internát - Katka, Marie a Tom
Jak začít? Bylo to ve třetím ročníku na střední. Kluci byli nadržení. Holky cudné, ale asi taky nadržené. Já s žádnou nechodil, ne že bych nechtěl, ale pravidelně jsem dostával košem od vrstevnic i od jiných z nižších ročníků. Tak jsem se věnoval tomu, co mě bavilo, počítače, kolo, ryby, masožravky. Své sexuální napětí jsem si pravidelně uvolňoval při listování v časopisech (LEO, OKM). Občas jsem je i půjčoval kamarádům spolužákům za mírný poplatek, tak se mi to rentovalo a měl jsem vždy na další číslo. :-)
Ke střední škole patřila i praxe. Individuální, ta trvala vždy týden. Ve třetím…
Co se v mládí naučíš.....
„Mamá, co to tady máš?“ Než se stihnu podívat, co má na mysli, už drží v ruce krabičku s kondomy. Rejpavá se jen jízlivě ušklíbne: „Říkala jsem ti, sem je nestrkej, tady je zapomeneš! Teď jsem na tebe zvědavá.“ Upřeně sleduji provoz před sebou a snažím se získat čas k promyšlení taktiky: „Nevím, co myslíš. Kde? Teď se nemůžu podívat.“
„Tady ta krabička pod rádiem.“ Ochotně vysvětluje mladší synek.
„Brácha, ty nepoznáš kondomy? Ty si fakt marnej…“ Ozve se ze zadní sedačky starší syn. Rejpavá se směje: „Tak teď už to neokecáš.“ Hodím rychlý pohled na dítko vedle a do zpětného zrcátka na…
Pacient.
Nemůžu a nedávám to. Pořád se mi nepodařilo očesat ty ořechy, ale za to, píčus skončil ve špitále, tak aspoň něco mi vyšlo. Doufám, že si tam dlouho poleží. Kéž by ho už nikdy domů nepustili, ale v to moc nedoufám. Staříkovi se ku podivu ve špitálu líbí, zvykl si na nemocniční stravu a dnes mi jí nafotil, abych viděla na čem si pošmákl. Už jsem se bála, že mu budu muset nosit obědy. Ale budu muset pořídit kapky, nemám jich doma dost, takových těch na sračku, aby mi nevypisoval každé dvě minuty a tak po telefonu trpím. Píšu si, kup silný Regulax!
Dnes si ta píča našla zábavu, na pokoji leží…
Kapka rosy
Nevím, jak to uvést, abych nesnížil vážnost toho, co chci říct. Vlastně ji ani neznám, ale najednou je mi teskno, že tu nepíše. Ale tak to bývá, že vám je někdo sympatický už jen díky písemnému projevu. A chybí vám, když najednou nevídáte její nick mezi komentáři, ale hlavně mezi autory. Snažím se teď o odskok textu níže, aby to nerušila moje fotka a vede mě to k zamyšlení, že bych ji mohl po tom roce taky změnit. Stejně si toho kluka, co tam stojí, už moc nepamatuju :-)
Po tváři stéká,
Kapička rosy,
Otvírám dveře,
Vybíhám bosý.
Slanou má příchuť,
Ta rosa z rána,
Najednou chladno je,…
Andělé podvečera
Pozdní odpoledne jako každé jiné, jenže to se náhle změní. Slyším ránu a přerývavé vzlyky. Okamžitě tuším, že je něco špatně. Běžím. Šok střídá bezmoc. Zastavil se čas a já nevím co bude, vše je v tu chvíli prázdné a nepodstatné. Není nic a minuty se vlečou jako hodiny.
Jsem celá sevřená, jen dýchám a vím, že ještě žiji. Pobíhám sem a tam a čekám. Už jedou, mávám na ně. V tu chvíli jsou to andělé. Odevzdávám jim odpovědnost a na malou chvíli přichází první úleva, přesto že mé nitro je stále sevřené. Andělé jsou skuteční, vše vypadá hned světleji, než se zdálo.
Vyrazili jsme na společnou…
Bolesť
Pustil si moju ruku, nedržal si ju pevne
a teraz padám niekam do neznáma...
Desivé ticho pohltí moje vzlyky...
do tmavej priepasti dopadnem sama...
Nemôžem uveriť, že toto skutočnosťou je...
Na zemi ležím, v očiach prach...
po láske prázdno a chlad zostal,
kamenné srdce, v duši hrozný strach...
Nedokázala som ti dať viac,
ako svoj život, svoje srdce na dlani...
Milujem ťa nekoknečnou láskou,
ty sľúbil si, že ma nezraníš...
Slzy na tvári zanechali ryhy,
pery tvoje meno snáď tisíckrát vyslovili...
Duša zomiera tam dole v priepasti
a láska naveky s ňou v rovnakej chvíli...
Hej doba jak pes
Vzpomínám na dobu, kdy bylo všechno jinak. Kdy mě bavilo jít do neznámýho baru po půlnoci, ne do baru na hlavní Brněnské štráse, kde se to hemží hektickými polykači pátečních a sobotních nocí, ale do baru někde pod schody ve stínu problikávající lampy ve vedlejší ulici třeba v úterý, nebo čtvrtek. Nebo pondělí. Dát si pivo a vnímat noc. Chodili tam lidi ne za mejdanem, ale jen tak z nudy, prohodit z někým pár slov, jen na jedno, nebo na frťana. Někteří v pantoflích. Někteří v županu. Na cigáro, nebo z práce z noční. Barmanky s pytlema pod očima, nánosem mejkapu, cigárem, co znaly každýho…
Co si prat?
Dostal jsem opet zajimavy vzkaz od zeny, s kterou jsem byl jen v kavarne:
"...máš nějaké přání, co bys chtěl zkusit a můžeš napsat jakékoli přání. Splním ti cokoliv..."
Ani nevim, co bych si mel prat... mate nejaky tip?
Potřebuju si zašukat
Potřebuju si zašukat.
Na tom není nic divnýho, to lidi mívají, jasně.
Jen mně většinou ten normální sex nic neříká. Potřebuju hru, bolest, svádění, nerovnováhu moci mezi dvěma lidma, který se nemusí vůbec dotýkat.
Ne tak teď.
Normální vanilkovej sex jsem zažila naposledy v zimě.
Že dotyčnej říkal, že to byl nejnásilnější sex jeho života, je další věc.
Každopádně, nestěžovali jsme si ani jeden.
A teď cejtím, že bych to potřebovala znova.
Chlapa, u kterýho budu od první minuty vědět, že ho chci.
Chlapa, kterej mě bude vzrušovat ze svý podstaty a kterýmu bude stát.
Potřebuju šukat.
Ne si pokecat…
Oblíbené články
- Za prachy?!
- Bloger/ka roku 2018
- Fascinace
- Dominanti, subky a alfa čubky
- Jak poznám ?
- Klub přátel veverek
- Láska prochází žaludkem
- Dar i trest
- Potřebuju si zašukat
- Chtěla jsem to mít doma hezké.
- 21. srpen
- Tak tu jeste nebylo :P
- Poprvé
- Jak jsem milovala mentála II.
- Brutální fyzično
- „Freshovská“ romance
- péro do zadku?
- Jelen je nezkrotné zvíře
- Tak jsme se setkali...
- Jsem pěkná – potvora
- Proč? Protože.
- picismus
- 2. září
- Zabte mě!
- S muži o mužích
- Mizení bloggerek
- Martin
- Milá Sally
- Nejkrásnější...
- Zeitgeist 2018
- A to mě baví, baví, baví
- Ovuluji, tedy jsem.
- Co je to strach?
- Vybuchnu asi...
- Poraďte :)
- Postřehy odjinud
- Černá Marilyn:Réalisant espoir
- Co si prat?
- Jak být ženou?
- Soutěžní - SMS
- Anketa
- S muži o mužích
- Zpět
- ..od včerejška
- Žiju pyčo, kurwa drát!
- Střípky dne: Když prší zlato
- Zpátky do školy
- Životní sen? Ne. Cíl!
- Venušiny kuličky na Čerňáku
- Proč chodí ženy na nuda plaze
