Následující dny jsem nemyslel na nic jiného, než na setkání se sousedkou, nemohl jsem se na nic soustředit, v práci jsem byl naprosto nepoužitelný a denně jsem se musel, při vzpomínkách na neuvěřitelný zážitek, několikrát udělat, a to i v práci. Toužil jsem si zase…

Seděla jsem s ní v čajovně, obklopená vůní jasmínu a tlumeným světlem svíček. Byla nádherná. Charismatická, tajemná, se způsobem, jakým se na mě dívala, jako by viděla něco, co jiní přehlíželi. Mluvily jsme o všem možném – o cestování, vztazích, snech. Smála se tím…