Vyběhl jsem po schodech, dva najednou, jako by mě hnal neviditelný magnet. Tělo už dávno vědělo, co chce, a mysl se tomu jen marně snažila dát nějaký řád. Zmáčkl jsem zvonek. Dveře se otevřely téměř okamžitě. Stála tam, opřená o rám, vlasy mírně rozcuchané, rty…