Sedel na posteli, ruky zviazané za chrbtom, nahý, vystavený a napätý. Oči mal zaviazané a telo mu pokrýval jemný pot. Počul ma, ako chodím okolo — pomaly, v čižmách na opätkoch. Každý krok bol ozvenou mojejmoci. „Dnes nebudeš nič robiť,“ prehovorila som chladne. „Len…
- Nejnovější
Povídka
Když praskne ticho
Když praskne ticho První návštěva – oprava světla Byla to kamarádka mojí přítelkyně. Říkala jí všichni „Sára“, ale pro mě od začátku nebyla jen jméno. Byla atmosféra. Zvláštní směsice protikladů. Smála se skoro dětsky, ale v jejích očích bylo cosi, co se neslučovalo s…
Povídka