Zobudili sme sa bez slov. Ležala nahá, prikrývka posunutá na bok, vlasy jemne rozhodené po vankúši. Pozerala na mňa, oči trochu zasnené, no v pohľade stále iskra zo včerajšej noci. Prešiel som rukou po jej bokoch, pomaly, od pása až po vnútro stehien. „Ešte sa nikam…

Když vstoupila do pokoje penzionu, dveře za ní tiše zaklaply. On tam už stál. V černé košili, rozepnuté u krku, ruce zkřížené na hrudi a v očích ten pohled, co ji pálil na kůži ještě dřív, než se jí dotkl. „Na kolena,“ zazněl jeho hlas — hluboký, klidný, ale tak silný,…