• Nejnovější
0
19 1
185 7
47 3
15 3
Povídka

Bar kde čas neplyne

“Věděl jsem, že přijdeš.” Stál za barem, s rukama položenýma na leštěném dřevě, jako by tu vždycky byl. Na sobě měl starou koženou bundu, černou jako svědomí, které jsem se naučil potlačovat. Vlasy mu padaly do očí, jak bývalo zvykem. A ta jeho prokletá bradka, stejně…

24 0
50 4
11 0
217 20

Pokračujte v prozkoumávání dalších příspěvků

Zobrazit více