Přiznání v polostínu Seděl naproti mně. Klidný, tichý, napjatý. V očích měl zvědavost a v kalhotách… možná už víc než jen niť napětí. Měl před sebou tištěný seznam mých povídek. Některé už četl, jiné si schovával na večer. „Chceš vědět, co je pravda?“ zeptala jsem se…