Stál přede mnou. Vysoký, klidný… a zároveň napjatý jako struna. Byla jsem zvyklá ovládat situace. Zvyklá vyvolávat reakce. Ale s ním to bylo jiné. S ním jsem nikdy neměla úplnou kontrolu. A právě proto mě to k němu táhlo. „Jenom kdyby mě bavilo je porušovat,“ zašeptala…

Nikdy jsem si s autoritami nerozuměla. Ani na základce, ani na gymplu… a ani na univerzitě. Pravidla mě vždycky víc svazovala než motivovala. Možná právě proto mě nový ředitel tak fascinoval. Byl přesný opak všeho, co jsem zvyklá ignorovat – přirozený respekt, klid,…