„V autě“ Někdy mi stačí málo. Třeba odbočit z hlavní, najít polní cestu, projet mezi stromy a zastavit tam, kde nehrozí, že mě někdo vyruší. Ticho, trochu ptačího zpěvu, vítr lehce pohybuje listím. Zůstávám sedět, motor vypnutý. Jen slyším svoje vlastní myšlenky. A…

Byla připoutaná ke sloupu uprostřed místnosti. Ruce nad hlavou, zápěstí svázaná černými koženými pouty, které skřípaly při každém jejím pohybu. Ticho v místnosti přerušovalo jen občasné kapání vody ze starého potrubí – a její dech. Zrychlený. Nejistý. Nevěděla, jak…