Opět stojím na osudném místě, které je jako by začarované. Z mostu hledím, jak projíždějí auta, vlaky, pomalu se to hemží lidmi. Je to již deset let, kdy mi vlak vzal oba rodiče, mi zohyzdil obličej, pár jizev na břiše, hlavně ta díky, které již nemohu mít děti. Ale…