Po sprše… a bez zábran 😏💧

12 zhlédnutí

Ručník sklouzne dolů… tiše, skoro neznatelně.
Na okamžik se zastavím, jako bych si chtěla vychutnat ten moment napětí.

Kůže je ještě teplá, lehce se leskne a kapky vody si dál hledají cestu dolů.
Cítím tvůj pohled — pomalý, zvědavý… skoro hmatatelný.

Usměju se jen koutkem rtů.

„Tak co… stálo to za to čekání?“

Neuhnu.
Naopak se o kousek přiblížím, jako bych tě chtěla nechat dívat se ještě o trochu déle.

Vzduch mezi námi zhoustne.
A najednou už nejde jen o to, jestli ručník spadne…

ale co se stane dál. 😏💧🔥