Pod ochranou bičem

Máš bič a to ti skýtá možnost neudeřit,
tomu by ale snad jen panic mohl věřit.
Ty přece nejsi panna, na nic je mi kdyby,
máš moc a na pomoc i sílu žádat sliby.
|
Pak ticho rozetne tvé rázné pohlazení,
má kůže zasténá, zatímco krev ti pění.
Látáš mi slabiny až vykvétají krví,
vím, nejsem jediný, poslední, natož prvý.
|
Neexistují jistoty, život jsou samá zatím
a zklamání z neochoty jimiž za činy platím,
jen jediné vím určitě a to i vám teď povím,
dav znechucených promine, ne, neměnil bych, to vím!