POKRYTEC

Každý je pokrytec. TY jsi pokrytec. Rozdíl? Někteří to vědí a pracují na tom. Ostatní předstírají, že jsou svatí.

Ach, jak lidé rádi poukazují na pokrytectví druhých. "Podívej, řekl jednu věc a udělal druhou!" Jako by sami byli bezchybní.

Pozorně poslouchej: pokrytectví je výchozí lidský stav. KAŽDÝ říká věci, které nedělá. KAŽDÝ má standardy, které nesplňuje. KAŽDÝ má ideály, kterým nežije.

Rozdíl mezi pokrytcem a někým hodnotným? Ten druhý to VÍ. A místo předstírání dokonalosti se snaží překlenout propast mezi tím, co říká, a tím, co dělá.

Vlk nepředstírá, že není predátor. Neomlouvá se za své instinkty. Je tím, kým je, naplno, bez výmluv, bez předstírání, že je někdo jiný.

Léta jsem byl pokrytec, aniž bych si to uvědomoval. Mluvil jsem o odvaze a bál se riskovat. Mluvil jsem o poctivosti a lhal jsem pro pohodlí. Mluvil jsem o ambicích a zvolil si bezpečí.
A víte, co bylo nejhorší? Že jsem to neviděl. Byl jsem přesvědčený, že jsem soudržný, autentický, „skutečný“... Ale ve skutečnosti jsem byl chodící soubor protikladů.
Zlomový bod? Když jsem si to uvědomil... Brutálně. Měl jsem monolog sám se sebou. „Mluvíš o X, ale děláš Y. Rozhodni se, sakra, kým chceš být.“

Bolelo to. Hodně. Ale od toho dne jsem se začal pozorovat zvenčí. Zachycoval jsem okamžiky, kdy se má slova a činy rozcházejí. A pomalu, velmi pomalu tu mezeru uzavíral.
Ještě nejsem dokonale soudržný. Pravděpodobně nikdy nebudu. Ale alespoň VÍM, že jsem pokrytec, ale ne jako dřív, a pracuji na tom, místo abych předstíral, že jsem svatý.

Kde se tvoje slova a činy nejvíce rozcházejí a máš odvahu si to přiznat?

Pošlete tohle každému, kdo poukazuje na pokrytectví druhých, aniž by viděl to své. Čas na zrcadlo.