Kus masa

Každý červený nebo fialový nick to zná. Schránka plná zpráv, u kterých si říkáš, jestli autor někdy v životě potkal živého člověka, nebo celý svůj společenský život odžil v komentářích pod videi.

Tohle je malý manuál. Nejen pro nás, ale asi i pro spoustu reálných lidí, kteří se tu neschovávají jen za anonymitu a nevadí jim přesah do skutečného světa.

Co funguje:

• Pozdrav. Vím, šílený nápad. Ale funguje to už nějakých pár tisíc let.
• Zaujmi. A ne, fotka bez čehokoliv to fakt není — je úplně jedno, co na ní je. Dick pic není osobnost.
• Představ se. Klidně stručně. Ale ať z toho jde poznat, že za klávesnicí je člověk, ne generátor.
• Nepiš copy-paste. Zvlášť ne copy-paste s překlepy. To je jako poslat kondolenci přes hromadný mail.
• Buď osobní. Na profilu máme víc než dost záchytných bodů — klidně se o ně opři, vymez se vůči nim, komentuj je. Cokoliv, jen ne "ahoj jak se máš".
• Neumíš jazyk? Existují nástroje na opravu gramatiky. Jsou zdarma. Vteřina práce. Osobní vizitka za to stojí.
• Měj jasno, co tady chceš. A ideálně i to, co chceš od nás.

A když to zkusíš jinak? Klidně. Jen počítej s tím, že zpráva ve stylu:

"Preji pěkné ráno a rád bych se s váma sesel a společné se s ním podělil o její orgasmus."

…je ztracený čas. My se jen pousmějeme a řekneme si — tohle opravdu někdy někomu vyšlo?

Možná ano. Sto lidí, sto chutí. Náš tajný recept je ale jiný: slušnost, zdvořilost, galantnost, inteligence a vtip. Všechno dohromady. Jedno bez druhého je jako tatarák bez česneku — jde to, ale proč.

Nejsme kus masa, který se dá koupit.

A rozhodně ne v akci.