Je necelych pet rano a ja hodim hlasku do erotickych sluzeb: dala bych si zmrzlinu. A hned se najde jeden, co mi odepise:"Přivezu ti jakou chceš" a mne se vybavilo, jak to vse na chatech zacalo.
Mé začátky na chatu, xchatu, lide a amaterech, dnes se mi na ty casy tak zajimave vzpomina. Bydlela jsem na Flore, byt mi zustal po rodicich, kazdy me tam znal, aktivni holka, proste jsem si nikdy nenechala nic libit a kazdy na skole vedel, ze delam desetiboj, proto jsem dojizdela do skoly tramvaji dal, nez ostatni deti, ale melo to jistou vyhodu, nikdo si na me nedovolil, protoze vedel, ze kdyz ho prastim, tak bude mit akorat ostudu, ze dostal od holky a i vedel, ze mi stejne neutece, dobehnu ho a prastim stejne. V prvni tride jsem zbusila ctvrtaka, co si delal srandu z mych kratkych vlasu a rodice museli do skoly vysvetlovat, jestli je tohle normalni. Proste dostal a cervenou mel vsude, i na spodnim pradle. A to byl teprve zacatek. Tak se to se mnou vezlo a mela jsem respekt, energie porad nadbytek a dnes se divim, ze jsem mela cas na takove aktivity jako bylo chatovani.
Co me na tom bralo, tezko ted objektivne hodnotit, ale proste, kdyz muz lichoti zene, tak to funguje vzdycky a mne to delalo dobre. At uz jsem byla dobra na 100metru, skolni chodba mela tesne pod stovku a ani o velke prestavce mi nevadilo si to dat za drzounem pres vsechny ostatni, brala jsem to jako skvelej trenink na stovku pres prekazky:) Postupne jsem si vybudovala status: Lepsi nic na ni nezkouset. A to byl asi ten pocatek toho, ze jsem hledala nove publikum a to se na chatu naslo pomerne rychle.
Postupne jsem si tam nasla sve verne a aniz bych vubec nejak chtela, tak to zacalo rezonovat, jen ted uz nemam jak objektivne rici, jestli tim spravnym smerem. Predstav si, ze je vecer, mas chut na magnezku a jen tak do mistnosti na chatu hodis hlasku: dala bych si magnezii. A co se nestane, ozve se hned nekolik akcnich typku, co se mi nabidnou, ze mi hned privezou ji az ke dverim. Chvilka zamysleni a pak si reknes, proc ne. Typka nasmeruji k vedlejsimu vchodu, sladim si time a doma zahlasim, ze jdu s kosem, at nemusim zitra si privstat. Vse probehne hladce, typek fakt tam je, ceka jak ma a velka magnezka neperliva je na svete. Co me trosku zarazi je hlaska: Dobry vecer. Cekala jsem neco jako ahoj, obzvlast od dospelaka, jakym byl on. Reknu mu dik a cekam neco ve smyslu cau, ale co me v zapeti rozseka, to je dalsi jeho hlaska: dekuji, ze jsem vam smel poslouzit. Tak tohle normalne ve mne rezonovalo dost dlouho, ale co, prechroupu to a .......
Proste zivot s amatery je nekdy zabavnejsi a nekdy smutny.
Nymfomanka