Deštivé ráno

Probudit se vedle Tebe a vstávání odložit na neurčito. Jemné přítmí ložnice na samém počátku dne. Pohladit, políbit, přitulit se, přitisknout. Neskrývat naléhavost ranního rozpoložení, proplést nohy s Tvými a touhu vtisknout přímo klínem do klína. Cítit Tvé vyhřáté, jemné, uvolněné, odpočaté tělo, částečně zakryté jen peřinou. Jen tak si pohrávat... ústy na rtech a pak po celém těle, prsty na bradavkách a pak kdekoliv... Objevovat, svádět, provokovat, podmaňovat. Jen tak, protože jsi lákavá a já zvídavý. Reagovat na Tvé projevy, poznávat co Tě láká, vnímat jen Tebe a přítomný okamžik a na nic jiného nemyslet. Nechávat se překvapit tím, co se přihodí v další sekundě, cítit zrychlující se dech, tlukot srdce, jemnost vlasů a projevy touhy, ochutnávat Tě a nechat Tě ochutnávat. Nechat naplno rozvinout vášeň pro něhu i vášeň pro naléhavost. Dopřávat volnost i spoutávat. Dávat příležitost i vyžadovat oddanost. Vzdorovat, aby podlehnutí, kterému se stejně nakonec nelze vyhnout, bylo co nejneodolatelnější a co nejpříjemněji uvolňující.