Když sex natáčí třetí oko

Dneska bych chtěl otevřít téma, o kterém se moc nemluví, ale stává se častěji, než si myslíme. Je to o důvěře mezi lidma. Respektive o tom, jak snadno se dá to zničit.

​Před sedmi lety jsem žil ve menším městě na severu Čech. Mělo to tak deset tisíc obyvatel, takže komunita gay/Bi kluků byla docela malinkatá. Každý víceméně věděl o každém, aspoň z hlediska toho, kdo co má rád, a kdo kde často bývá. Byl jsem zrovna single, chtěl jsem trošku zabavy, a tak jsem se přes seznamku domluvil s jedním borcem, že se potkáme u něj v kanclu přímo v centru města.

​Všechno vypadalo úplně normálně. Pokecali jsme, a pak jsme přešli k akci. Pohoda, honění, orálek… prostě klasika. Jenže na konci akce se podívám na druhý konec místnosti a něco mi nesedělo. Ten borec měl na stole divně nastavený mobil. Přesně tak, aby zabíral celou místnost.

​Hned mi to cvaklo ve hlavě. Vstal jsem, vzal jsem ten mobil do ruky a fakt – běželo tam nahrávání. Adrenalin, strach, vztek...Ty vole, ty mě tady tajně točíš?!

​Následovala brutální hádka, vzduchem lítaly ostrá slova a chybělo fakt málo, abychom se do sebe pustili i fyzicky. Byl jsem tak vytočenej, potřeboval jsem aby to všechno vymazal, hádali jsme se...Od té doby jsem toho člověka už naštěstí nepotkal.

​Jenže tenhle zážitek se mnou zůstal. Ta stoprocentní důvěra, se kterou jsem do té doby řešil nějaké schůzky, byla vteřinou pryč. Trvalo mi fakt hodně dlouho, než jsem se dokázal zase s někým dalším vůbec domluvit na schůzce. Pořád jsem měl v hlavě kontrolku, jestli někde nebliká červené světýlko schované kamery...

​Sex je o intimitě a o tom, že se před tím druhým otevřete a shodíte všechny masky. Nahrávat někoho bez jeho vědomí – ať už pro vlastní potřebu, nebo nedejbože s plánem to někam nahrát – je prostě přes čáru. Je to hnus a legální to rozhodně taky není.

​Chci se zeptat vás, co čtete můj blog: Stalo se vám někdy něco podobného? Jak obecně vnímáte natáčení při sexu? Berete to jako zpestření, ale JEN se souhlasem, nebo je to tabu?