Jak to celý začalo...

Čas od času se mě někdo zeptá, jak to vlastně celý začalo...

A víte co? Když nad tím tak přemýšlím, ono to celý začalo úplnou blbostí. 😄

Sedíme tenkrát v práci u oběda a kolegyně mezi sebou úplně pohoršeně řeší, že existuje stránka, kde si chlapi kupujou použitý spodní prádlo, ponožky, vložky a další prasárny. Prej nechápou, jak za tohle může někdo platit.

Byly z toho úplně v šoku. Naštěstí jejich drahý polovičky by něco takovýho přece NIKDY neudělaly... že jo? 😏

A moje první myšlenka?

„Ty vole... tohle musím vidět.“ 😂

Takže první věc, co jsem po práci udělala?

Otevřela jsem tu stránku.

A místo toho, aby mě pohoršila, jsem na ní zírala snad hodinu.

Ne kvůli těm nabídkám. Některý byly teda slušnej bizár. 😄

Ale kvůli těm holkám.

Byly nádherný.

Upravený.

Sebevědomý.

A hlavně... neskutečně kreativní.

Každá nabízela něco jinýho. Každá měla svůj styl. A já si říkala:

„Ty jo... za co všechno jsou lidi vlastně ochotný zaplatit?“

No... a druhej den už jsem měla založenej profil. 😄

Jenže pak přišla ta horší část.

Co tam sakra budu prodávat?

Žádná femme fatale jsem nebyla.

Neměla jsem dokonalou postavu.

Neměla jsem vlastní ateliér.

Neměla jsem hromadu sexy prádla.

Byla jsem prostě úplně obyčejná ženská na rodičáku, která hledala způsob, jak si trochu přivydělat.

Po pár hodinách okukování ostatních holek jsem si řekla, že zkusím sex chat.

To by snad mohlo jít...

No jo.

Nemohlo. 😂

Přišla první objednávka.

Dominantní sex chat.

A já normálně zpanikařila.

Objednávku jsem zrušila.

Vymluvila jsem se, že mi do toho něco vlezlo.

Pak napsal znova.

A já to zrušila podruhý. 🤦🏻‍♀️

Když mi napsal potřetí, řekla jsem si, že buď to zkusím, nebo ten profil můžu rovnou smazat.

Tak jsem do toho šla.

Bez fotek.

Bez převleků.

Jen já.

Klávesnice.

A fantazie.

A víte, co mě překvapilo nejvíc?

Že jsem nic nemusela hrát.

Nešlo to přes sílu.

Šlo to úplně samo.

Najednou jsem zjistila, že ta dominantní role mi vlastně sedí mnohem víc, než jsem si kdy myslela.

A kdyby ten chat trval další půlhodinu, vůbec by mi to nevadilo. 😄

Pak přišla první zakázka na JOI video.

A tam začala další komedie. 😂

Zákazník napsal, že chce JOI.

A já?

„Co je sakra JOI?“

Dneska otevřeš AI a za deset vteřin víš všechno.

Tenkrát?

Google.

Fóra.

Články.

A já seděla u počítače a snažila se přijít na to, co po mně ten člověk vlastně chce. 😄

A úplně upřímně...

Dodneška přemýšlím, jestli se někdy nějakej chlap ráno probudil a řekl si:

„Ty vole... dneska bych fakt potřeboval návod, jak si ho vyhonit.“ 😂

Nakonec jsem si všechno zjistila.

A pak jsem udělala to nejlepší, co jsem mohla.

Zapomněla jsem na všechny návody.

A udělala to po svým.

Pak už to šlo strašně rychle.

První audio.

První video.

První hodnocení.

První stálí zákazníci.

A nikdy nezapomenu na svých prvních 99 korun za JOI audio.

Jo.

Devadesát devět korun. 😄

Normálně jsem měla radost, jako kdyby mi právě přistál první milion.

A víte, co je na tom všem nejlepší?

Ten úplně první zákazník...

Ten, kvůli kterýmu jsem dvakrát zrušila objednávku...

Je u mě dodneška.

A vlastně ani netuší, že právě on stál u zrodu Petrine. ❤️

A teď jsem zvědavá já.

Jak jste se na podobný stránky dostali vy?

Šli jste cíleně?

Nebo úplnou náhodou, stejně jako já? 👀