Postřehy z nudapláže

Já chodím jen na jednu nudistickou pláž a to v Chomutově na Kamencovém jezeře, takže nemám srovnání jak to chodí jinde, budu tedy velmi rád za vaše postřehy z jiných míst.

Přijde mi, že poměr mezi muži a ženami je tak 10-15 mužů ku jedné ženě. Je to jak nabídka uzenářských výrobků, samej párek, buřt a klobása a kozičky a bobry, aby jeden pohledal. Alespoň se člověk nerozpzyluje a může se věnovat opalování, slunění, čtení a plavání 😊. Zná někdo odpověď na otázku, proč to tak je a ženy moc nechodí?

Další je věkové složení návštěvníků těchto pláží. Tady u nás bych to tak odhadoval na 45+. Proč nechodí víc milovníků přírody a nahocení z mladší věkové kategorie, je za tím stud?

Mé první nahé koupání proběhlo hodně dávno, už je to 40 let. Bylo to u moře v Rumunsku. Šli jsme po pobřeží z jedné pláže na druhou a mezi nima byla nudistická pláž. Mamka před jejím začátkem zavelela, kluci hlavy dolů, nekoukat se na ně a co nejrychleji na druhou stranu. Samozřejmě, že jsem neposlechl a juknul a byl jsem jak v sedmém nebi, tolik nahých žen, všude prsa všech velikostí a tvarů a klíny v té době převážně hustě zarostlých (byl to čas beranic, holení podpaží a nohou bylo také v plenkách 😊), a různých barev ochlupení.

Večer po návratu na hotel jsem musel okamžitě do sprchy a při myšlenkách na to co jsem viděl jsem několikrát stříkal. Druhý den jsem se nenápadně vytratil a mazal tam. Položil ručník na písek, svlékl si plavky, usadil se, chvilku se kochal, opaloval a pak si šel zaplavat do moře. To bylo tak opojné a nádherné plavat si jen tak.

Nevím kde se to ve mně vzalo, já byl vychován v tom, že nahota je špatná, ošklivá a nepřirozená. Já který se styděl svléknout u doktora, nebo před klukama v šatně plaveckého bazénu. Měl jsem to vychytaný, že jsem jezdil do bazénu rovnou s plavkama na sobě a do šatny chodil pět minut před koncem plavání a než kluci přišli byl jsem převlečený.

Tak šel čas, já se vrátil do starých kolejí a stud a opovrhování vlastním tělem ještě zesílilo.

Zlom nastal až po čtyřicítce, kdy při rodinné návštěvě výše zmiňované pláže, když jsem zjistil, že jsou na druhé straně jezera naháči. Najednou jsem si vzpomněl na dětství a na to krásné plavání bez plavek. Řekl jsem jen, že si jdu zaplavat a rovnou do vody a hurá na druhý břeh. Doplaval jsem až k bójkám označujících začátek nahých vod. Sundal si pod vodou plavky a plaval dál a vylezl z vody už jako naháč a užíval si tu nádheru, nechal slunce hladit a hřát všude po celém těle.

A když jsem viděl okolo sebe všechny ty nahé lidi, různých věkových i váhových kategorií, jak si to užívají, nikoho a nic neřeší, tak to ze mě konečně spadlo. Jen jsem si pro sebe řekl, ty seš ale vůl, podívej, vždyť o nic nejde a je to fajn. Bylo to strašně osvobozující, přijal jsem konečně sám sebe, takového jaký jsem.

Přijdeš na svět nahý a odejdeš také nahý, jak se zpívá v jedné písničce.

Teď tam chodím když se mi chce a mám čas.

Všem nádherné léto, podle vašich představ.