Na Bohemce
Les byl plnej uchylů, co už ani neprcaji a o víkendu mě to v lese nebaví, jel jsem s holkou k otci, že pojedeme na Bohemku.
Našli jsme si místo v lese. A já se šel podívat do zatáčky. Otec, že zůstane dál od cesty, že má výhled. Chvíli jsem koukal a pak přišla dcera, že proč tam děda sedí v lese sám. Říkám jí, že nevím, že asi kouká. Za chvíli přiběhla znovu, že se na auta nekouká a že kouká na ty ženské dole u pásky.
"Počkej, já si sednu k němu".
Netrpělivě jsem vyhlížel až pojede Kitcar. Holce říkám, že už jedou první auta. Natočil jsem si pár záběrů a potom to přišlo.
"Tati, ty auta divně smrděj"
"To je ricin"
Kde už jsem tohle slyšel:))))
Sednul jsem si k otci a vyhlížel ty historiky. Otec mě zatím oblažoval vzpomínkami na Krámského na jeho M3 a jak spolu závodili kdysi na dálnici a že má pořád ten záznam z kamery.
Zase přišla holka a prudila, že se nedíváme na auta, ale na paní tam dole.
"Můžu Za to, že stojí ve výhledu? "
Holka: "No, ale ty jsi stal v té zatáčce předtím".
"Chci si povídat s dědou".
Holka:"nechceš, chceš koukat na ty holky a mě se nelíbí ".
"Běž se dívat do zatáčky".
Otec upřeně vyhlížel ta auta, nebo ty zadky, to je asi jedno a potom mi říkal:" Pořád vzpomínám na to Tvoje auto, je ho škoda a to neštěstí tenkrát".
V tom slyším točit motor serpentinou Kitcar, zvedl jsem se. Ten zvuk poznám na kilometr a běžel jsem k zatáčce. Už přicházela poslední zatáčka, slyším plameny z výfuku, vidím ta světla Jak se řítí proti mně, čtyř klapka jede naplno. Zavírám oči Kitcar projíždí kolem mě do další zatáčky.
Já slyším burácet motor a cítím spálenou gumu a závan ricinového oleje. Otevírám oči, mám hlavu na volantu. Hučí mi v uších, hlavu mám na bok na volantu, vidím rozmazaně a necítím tělo. Chce se mi spát a necítím nic. Všechno vidím rozmazaně. Kolem jakoby slyším hlasy z hlubiny pod vodou jak mluví. Někdo na mě mluví a já nedokážu odpovědět. Je to sen? Kde to jsem. Vidím jak jedu autem a prudce mi svítí nějaké světlo do očí. Usínám, hlas se vzdaluje. Zdá se mi divný den s plno lidmi okolo jak na mě mluví a já neodpovídám. Cítím jak těžce dýchám a že mi něco teče po obličeji.
Cítil jsem něco na tváři takové brnění, probouzím se a jakoby z dálky slyším blíží se hlas.
"Slyšíte mě?
Pohnul jsem trochu dlaní.
"Muž kolem 35 let, cca 100 kg, kolem metrosmdesat. Krvácející poranění na obličeji, částečně při vědomí, levá noha zaseknutá pod rámem pod palubovkou u dveří u přístrojové desky. Zlomená žebra. Přineste límec, podezření na poškození krční páteře, nereaguje, roztažené zorničky. Krvácející zranění levé ruky, zasažen sklem ".
"Neotvírejte oči, musíme na vás dát deku ".
Napůl v limbu jsem se ptal, co se stalo.
"Nezvedejte hlavu, musíme vám zafixovat krční páteř ".
"Cítíte bolest?"
"Necítím nic".
Potom se hlas vzdálil a cítil jsem, že mi něco dělají na těle. Asi ten límec.
Z povzdálí se ozývaly hlasy. Musíme vyřezat obě dveře a ty trubky u dveří a vyndat tu nohu .
Potom jsem se podíval vedle na sedadlo, půl auta pryč. Všechno jsem viděl rozmazaně. Na louce přistával vrtulník a zase jsem slyšel ty hlasy.
"Slečno, slyšíte mě?"
"Žena cca 30 let v bezvědomí, pneumotorax, zlomená klíční kost, zlomená pánev, proražená plíce, zlomená žebra.
"Zajistěte elektřinu, odpojte támhle tím vypínačem na přístrojovce baterku a pro jistotu ustřihnout kabely, a rychle zkontrolovat nádrž. potom vyřežeme dveře spolujezdce, budeme muset uřezat ty trubky jinak je nevyndáme u dveří a potom vyprostiíme řidiče, žena je urgentní.
"Pod tím autem není vidět nádrž, je tam kovová deska".
Slyšel jsem řezání a vibrující zvuk v celém autě jako krupobití.
"Počkejte, řidič má vysoký pulz a padá do bezvědomí".
Co jsem si dal šlofíka, slyšel jsem odlétát vrtulník a jak někdo říká "teď půjdeme řezat řidiče".
"Nebojte se, dáme vám něco na bolest a hasiči vás vyprostí, snažte se držet hlavu na volantu a nehýbat se. Potom vám ošetříme obličej".
Zvedal jsem hlavu a všude byla tma a lítaly Jiskry.
"Kurva, co se to stalo?"
Několik lidí mě vytáhlo ven a ležel jsem a díval se na nebe.
"Kdyby tam nebyly ty trubky, tak jsou oba mrtví. Bůh ví, jestli ta holka přežije, vezou ji vrtulníkem a museli ji oživovat, ztratila hodně krve, odvezte řidiče".
" To auto musíme vytáhnout z příkopu na laně, nejde otočit, je hrozně tuhý".
Potom jsem cítil jak mě nakládají do tranzita a vezou na funus servis.
Byl jsem trochu při smyslech, takže částečně příčetný jako kdysi u maturity. Ptal jsem se té mladé doktorky s hlasem jak Anděl, co se stalo.
"Ve vysoké rychlosti vám vjelo auto do dveří. Bohužel žena, co jela s vámi je ve vážném stavu a převáží ji vrtulník do nemocnice.".
"Klidně ležte, za chvíli budeme v nemocnici".
Někdy v průběhu dní jsem se probral na jipce, když se mi mladá sestřička starala o péro. Byla dost důsledná".
"Ááá náš pán závodník je vzhůru."
"Kde to jsem?"
"Na jednotce intenzivní péče".
"Co se stalo?"
Ona:" Měl jste vážnou nehodu. Vaše přítelkyně žije, byla na operaci a je v umělém spánku ".
"Kde mám zbraň?"
Ona:" No ten lovecký nůž máte v úschově a peněženku a věci támhle ve skříňce a zbraň tam nebyla".
"Jdu domů a začal jsem si trhat ty otravné hadičky."
Spadl jsem z postele a plazil se ke dveřím, plazil se po klice a podél dveří k východu.
Sestra utíkala ven a křičela, že chci utéct. Přiběhla Mladá doktorka a chytila mě za ruku a rozčilovala se, jestli jsem se zbláznil, že mě ještě čeká rezonance a CT kvůli spodine lebeční a krční páteří a že v tomhle stavu nikam nemůžu.
Ta domina poručila křeslo a ta mladá sestřička mě vezla jak krypla na pokoj a že mě zřízenec pomůže si lehnout.
"Já moc nespím ".
Ona:" Vy jste pěkně paličatej pacient, žejo ".
"Něco vydržím ".
"A obsluhujte mě jen vy ".
Sestřička se usmála a řekla, že dobře,ale že budu hodnej".
"Dobře. Půjdu zítra ".
Ona:" To určitě, já si Vás tu pohlidam ".
Už jsem vyhlížel, kudy vylezu oknem na prostěradle".
O pár týdnů později na jiné JIP
"No brouku, to jsi mě pěkně zřídil, představovala jsem si to jinak ty zvíře. Ale jestli mě chceš hned teď, tak to teď nepůjde, ale můžeš si sáhnout na kozičku".
Seděl jsem tam a krmil ji jídlem a chtěla mi něco říct.
"Hmm, aspoň ti nemusím rozmlouvat prodej té smradlavé popelnice, ve které se s těmi trubkami nedá ani šukat".
Za dva měsíce jsem ji vezl na vozíčku k autu. Podívala se na mě a řekla mi:
"Jé brouku, ty jsi nám koupil nové auto a nesmrdí, neřve a nemá všude trubky".
"Ricin voní".
Dál jsem ji pusu na čelo a naložil ji.
Pohladila mě po tváři, tekla ji slza po tváři a řekla mi:"
"To ty Tvoje oči, že?
Já: "Co je s nimi?"
"To kvůli nim jak se na holku díváš, tak proto pro Tebe udělá všechno.... I se nechá zabít a ještě tě za to miluje".
Otevřel jsem oči, Kitcar odjíždí a po tváři mi při vzpomínce ukápla slza.
Přišel ke mně otec a říká mi:
"Nechceš hochu znovu postavit novou Felicii . Měl by si odvahu do toho sednout? Udělali bychom ho na Bohemku na historiky, nebaví mě v důchodu sedět na prdeli, budu ti dělat navigátora".
Mezitím přišla holka zase prudit
"Dědo a neměl táta takové auto?"
"Měl holčičko ".
"A co se dědo stalo, že už ho nemáme ".
Říkám mu :"Nevím táto, to auto mi zničilo život i zdraví".
"Zachránilo vám tenkrát život ".
V tom mi přišla zpráva: "Tvůj modrooký syn si v lázních našel o tři roky starší holku. Doufám brouku, že uklízíš kuchyň a holka se meje a nejí párky každý den. Jestli ne, sežeň si nějakou roztomilou posluhovačku. A nebuď na holku protivnej, zeptám se jí".
Jak jinak že?
Děda na vnuka řekl: "Děláš mi radost hochu". Šel si sednout a vyhlížet ty zadky až pojedou.
Dcerka měla žárlivý výlev, když viděla bratra jak chodí s holčičkou z Karviné za ruku, že je to zrádce.
Tak si tak říkám, jestli nebudu muset tu posluhovačku hledat v Karviné, aby to kluk neměl k té své nové lásce daleko.
Sedli jsme si v lese a kochali se. Zase přišla holka prudit.
"Já řeknu mámě, že tady s dědou koukáte na mladé holky a že se nedíváte na rallye ".
"A Tati, támhle na tebe mává nějaká mladá ženská, asi Tě zná ".
"To není na mě holčičko, já ji neznám ".
"Tak proč na Tebe mává?"
"A jak víš holčičko, že to není na dědu?"
Otevřela hubu a běžela do zatáčky otravovat nějaké kluky.
Otec se smál a říkal: "Ta holka je dost divoká, že?"
Já: "Nevím po kom je".



Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.