Večerní pohoda na WhatsAppu

Včera byl náročný večer, normálně jsem ani neměl sílu na vzkaznik. WhatsApp skupina hučela jak Sršni úl.

Začínalo to nějak. Objevilo se selfie ex, kde ji lezou kozy z plavek a jak posílá pusinku. A vzápětí přišlo od jiné.

"Co tam ta coura posílá svoje fotky"

Od další "Coura jedná blbá".

Do toho tam skákalo příliš mnoho otázek, na tak málo odpovědi.

"Myla se holka? Jedla něco vůbec, nebo jí zase do noci někde vláčíš chuderu po lese?

Poslal jsem fotku pizzy, co jsem ji dělal.

"Umýváš vůbec kuchyň? Vysával si tehnhle měsíc vůbec?

Podíval jsem se na psa jak nahání robotický vysavač a napsal :" Pes vysavá a předmývá nádobí".

"No tam to bude vypadat, pane bože. Já ani nechci vědět, co tam ten chlap dělá".

Další napsala:"To radši nechtěj no :))))".

"Ty si schovej kozy, ty couro".

Potom ženuška napsala, jak je Synek po tatínkovi, co tam má holčiček v lázních a jak chce všechny objímat.

Napsal jsem :"Jak po tatínkovi?".

"No, to on tatínek rád objímá holčičky, hlavně ty hezké ".

"Má takové nezkrotné a divoké děti, žejo :))))".

"Byl si vůbec v tom IKEMU? Beztak, že nebyl".

Raději pojdu doma jak pes, než bych tam šel s touhle rodinkou, co jsem si v průběhu let pořídil.

Tak jsem to tak četl a sypal si ricinové tablety na srdce pod jazyk... A jen se modlil, že už zapomněly na tu společnou dovolenou, aby mohli být všichni spolu a děti si hrát u moře.

Co na tohle má člověk psát taky? Já za to nemůžu, občas jsem si nemohl pomoct no, bylo to silnější než já.

Nezkrotnost a svoboda

Normálně jsem z toho omdlel štěstím a k životu mě ráno probrala fotka uloveného srnce.

Šel jsem vzbudit holku. Ta ponocuje a nechce vstávat. Chrápala by do oběda.

"Vstávej, jdeme střelit toho srnce. Já už se na to nemůžu dívat".

Šel jsem poslat fotku holky před odchodem, chtěla koupit takovou tu matlaci potvoru plnou bublin.

A to zase bylo:

" Snídala ta holka vůbec? Je nějaká hubená. Češeš ji vlasy? .........

"Taky můžeš svým dětem dát nějakou zvěřinu, když furt lezeš do lesa ".

" Nemohl, všechnu jste ji sežraly vy".

Jel jsem po polní cestě a rozhlížel se. Ten klid . Ptáčci jak si cvrlikali, to ticho, ta krásná arytmie.

"Jak by tady bylo krásně, kdyby tady nebyly ty vosy "

Neumím si představit, kdyby do téhle skupiny přibyla další ženská. Co by na to holky řekly?

:))))}